Nástup komunismu k moci v naší zemi po druhé světové válce v souvislosti s životem církve patří mezi historiky k značně frekventovaným tématům. Je známou a prokázanou skutečností, že komunisté považovali především katolickou církev za svého významného ideologického nepřítele. V procesu přebírání a upevňování moci, jehož nedílnou součástí bylo i potírání protivníků, hrál nemalou roli doslova boj o ovládnutí institucí patřících pod správu katolické církve. Jedním ze způsobů, jak v ideologickém boji získat na svoji stranu některé katolíky, byla snaha ovlivňovat je skrze vybrané noviny, časopisy či jiné tiskoviny, které komunisti získali pod svoji kontrolu-když předtím vydávání těch skutečně katolických zakázali. Dílčí fakta o tom představili ve svých studiích například Václav Vaško, 1 Karel Kaplan, 2 Martin Weis 3 či editoři Jan Paulas s Jaroslavem Šebkem. 4 Tato studie chce být dalším pomyslným kamínkem doplňujícím mozaiku tohoto značně širokého tématu. Jejím úkolem je alespoň stručně představit časopis Charita v letech 1946-1951, tj. od času jeho vzniku až do jeho zániku. Charita začala vycházet nejprve jako dvoutýdeník s podtitulem "časopis pro sociální a zdravotní práci," 5 jehož vydavatelem bylo Ústředí svazů katolické Charity v Praze. 6 Jak již