The purpose of this study is to investigate the expectations of the management of different industries in the Czech Republic related to governmental support for their implementation of Industry 4.0 and their preparedness for the challenges associated with these technological changes. Mixed research, specifically exploratory sequential design, was used. The findings of qualitative data analyses from in-depth semi-structured interviews (n=41) with representatives of different industry sectors formed subsequent quantitative data collection (N=146, the board of management members representing various industries) through survey items corresponding with formalized research questions. The findings revealed a strong group of companies already implementing Industry 4.0 elements (85% of respondents) driven by companies with 250+ employees. As perceived by the management, the critical threat related to the workforce is a lack of skilled labour. Managers tend to prefer a transparent business environment without state interventions or interventions targeted to strategic state industries, preferably to the spheres of education, research & development, energy sector, sustainable agriculture, and healthcare. The results indicate that the easier administration and education reform are among the companies' boldest expectations from the government, among general conditions for current business. Implications for the Central European audience: Central European companies face challenges related to implementing the Industry 4.0 elements. Therefore, the findings that aim to contribute to the debate addressing administration simplification, business environment transparency, and reform of the education system are considered relevant for the CE audience.

The discussion related to the implementation of Industry 4.0 elements has brought researchers' attention to the changes of requirements on the workforce. The current research focuses on identifying the core competencies related to Industry 4.0 and strategies towards their development. The purpose of this article is to observe the topic of competencies, skills, and education amongst the research articles related to Industry 4.0, including its development over the last ten years, identify the current trends in the literature, and make suggestions for future research. Bibliometric analysis was conducted to conclude that research focus related to the workforce adaptation in terms of their skills, competencies, and the requirements from formal education associated with Industry 4.0 needs are not amongst the most discussed related to Industry 4.0.

No abstract

The purpose of this paper is to explore to what extent industry representatives deem employees’ readiness as satisfactory for the implementation of Industry 4.0 elements, to determine how the availability of related positions in the market is perceived and, on that basis, to identify the implications for the education system in terms of structure and content. Mixed research of an exploratory sequential design was used. Analyses of in-depth semi-structured interviews ( n = 41) were carried out, followed by quantitative data collection ( N = 146) through survey items corresponding to formalized research questions. The findings revealed that the set of skills suggested by other researchers as key for implementing Industry 4.0 and ensuring future competitiveness was not recognized as currently necessary or missing by the respondents. Although the respondents appreciate the importance of personal characteristics like responsibility, loyalty, communication skills, and other soft skills, these characteristics and skills are often missing. Respondents from high-tech industries tend to perceive more significant gaps in STEM education and skills. Implications for the education system in terms of its content (STEM and soft skills) and structure (organization of technical education and lifelong learning) are suggested.

A cikk a magyar és a cseh autóipari cégek ellátási láncainak zavaraival és ellenállóképességük kialakításával foglalkozik. A szerzők interjúkra alapozva vizsgálták a Covid19-járvány hatásait azzal a céllal, hogy részletesen feltérképezzék a két ország autóipari vállalatainak reakcióit, intézkedéseit és stratégiáit. Az ellenálló ellátási lánc kialakítására vonatkozó szakirodalomra alapozva definiálták az elemzés kereteit. Eredményeik megerősítik, hogy minden vállalatnál veszteségeket és zavarokat okozott a járvány, és legtöbbjük igénybe vett valamilyen kormányzati támogatást. A vizsgált cégek számos olyan ellenállóképesség-javító intézkedést hoztak, amelyek – a szakirodalomban említettekkel összhangban – erősítik a rugalmasságot, információáramlást, együttműködést. Ezek az intézkedések nem a cég nemzetisége, hanem az ellátási láncban betöltött szerepe szerint differenciálódnak.

Posledních několik let bylo obdobím značných proměn v oblasti mezinárodního obchodu a jeho financování. Globální finanční a ekonomická krize pozastavila proces dlouhodobého rozvoje mezinárodního obchodu, založeného na otevírání národních trhů, prohlubování integračních procesů a odstraňování překážek pro pohyb zboží a kapitálu. Dopad finanční a ekonomické krize přinesl globalizované ekonomice řadu nečekaných překvapení a zároveň i důkazů toho, jak vysoký je stupeň její provázanosti. Vesměs negativní tendence se projevily nejen v oblasti obchodu, ale i ve vývoji přímých zahraničních investic i u ostatních forem mezinárodní ekonomické spolupráce. V oblasti mezinárodního obchodu došlo poprvé od druhé světové války k výraznému meziročnímu poklesu v letech [2008][2009]. Hluboký propad mezinárodního obchodu zbožím a službami sice byl následován poměrně rychlým zotavením v roce 2010, ale jeho dlouhodobé tempo růstu není příliš povzbudivé (UNCTAD, 2013a). V roce 2012 se zvýšil objem mezinárodního obchodu se zbožím o pouhá necelá 2 %. Příčinou byl vývoj ekonomiky ve vyspělých zemích, zejména ekonomická situace v Evropské Unii (UNCTAD, 2013a), která vykázala pokles dovozu i vývozu. Tyto výsledky byly odrazem vzájemného obchodu uvnitř EU, zasáhl ale i další skupiny států, se kterými EU obchoduje, především rozvíjející se tržní ekonomiky.Statistické výsledky v následujících obdobích vyznívají již optimisticky. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu začalo ve vyspělých zemích ekonomické oživení a předpovědi budoucího vývoje globální ekonomiky predikují zvýšení hospodářského růstu pro další dva roky. Předpokládají ale, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony budou přetrvávat (IMF, 2014a). Také odhady růstu světové ekonomiky, které publikovala OECD, předvídají pozitivní vývoj HDP ve většině geografických uskupení. Určitý příslib ekonomického růstu v dlouhodobějším horizontu přináší i dosažení dohody WTO o usnadnění obchodu na Bali v závěru roku 2013.Stále však přetrvává mnoho nejistot vývoje ekonomického prostředí na globální, regionální i národní úrovni. Týká se to zejména nově zaváděných regulačních pravidel pro určité sféry podnikání, přístupů k řešení problémů vysokého zadlužení mnoha zemí i některých projevů skrytého protekcionismu. Politická rizika určitých oblastí lze také přiřadit k faktorům, které nejistoty budoucího vývoje na trzích zvyšují. Hodnocení Mezinárodního měnového fondu z října 2014 již předchozí odhady ekonomického růstu snižuje především v důsledku geopolitických napětí a volatilitě na finančních trzích (IMF, 2014b).Krizové období přineslo mimo jiné zvýšení konkurence na trzích, narušilo důvěru mezi podnikatelskými subjekty, což se projevilo změnami ve způsobu přeshraničního obchodování a jeho financování i v teritoriálním směrování obchodu a investic. Tyto skutečnosti významně ovlivňují chování podnikatelských subjektů a vedou často k nutnosti přehodnocování