In primary schools, the benefits of incorporating technology in curricula have been addressed by several studies; however, technology integration as experienced by teachers is often overlooked. Teachers’ lack of confidence teaching STEM and technology subjects, their lack of appropriate preparation along with unclear curricula frameworks in technology education, and the ambiguity of the definition of technology education have scarcely been discussed in the literature. This study explored teachers’ experiences with the current integration of technology and identified challenges to the integration of technology and areas where support is needed. Semi-structured interviews were used to collect data and were analyzed using content analysis. Content knowledge, proper training, and professional development programs on the integration of technology along with the need for clear and unanimous curricula standards have been perceived as important factors in the integration of technology education. Participants also acknowledged the need for the establishment of teaching communities wherein they can learn from one another. Our study discusses implications for research and practice and provides a knowledge base for the establishment of well-structured professional development courses based on teacher needs.

No abstract

No abstract

Studie, které zkoumají pozornost učitelů skrze eye-tracking vykazují velkou různorodost co se týče stylu reportování a pohledu na kvalitu dat. Důvodem může být to, že eye-tracking je v oblasti výzkumu učitele poměrně novou metodou a systematická metodologická doporučení prozatím neexistují. To se týká především kvality sbíraných dat (tedy přesnosti) a způsobu jejich zpracování skrze vykreslení dynamických oblastí zájmu (areas of interest, AOI) ve video stimulech. Předkládaná studie zkoumá vliv různých hladin akceptované přesnosti dat na počet fixací a tři způsoby vykreslení AOI (AOI ve tvaru žáka kreslená pomocí křivek; AOI tváře žáka kreslená pomocí oválů; AOI oblasti žáka vykreslená obdélníkem) na standardní eye-trackingové proměnné: počet fixací, počet pohledů (glances) a délka fixace. 62 účastníků sledovalo video stimul s pěti označenými žáky, kteří představovali cílové AOI. Byla provedena jednoduchá analýza rozptylu s cílem určit vliv různých hladin přesnosti dat (>1°, > 0.5° to ≤ 1.0°, and ≤ 0.5°) na počet ficaxí. Vliv tří typů vykreslení dynamických AOI byl zkoumán pomocí několika jendofaktorových analýz rozptylu s opakovaným měřením. Výsledky neukázaly významný rozdíl mezi jednotlivými hladinami přesnosti. Významné rozdíly byly ale pozorovány u různých typů AOI. Při použití obdélníků bylo zaznamenáno více fixací a více návštěv AOI než u dalších dvou typů AOI. Nejdelší průměrné fixace byly zaznamenány u AOI zaměřených pouze na tváře žáků. Tyto výsledky nazančují, že je nutné zvážit výběr tvaru AOI v závislosti na výzkumné otázce a pozice AOI v prostoru a zároveň věnovat pozornost přesnosti dat.