Our article is focused on selected socio-economic aspects of health literacy of poor persons in the South Bohemian Region. In addition to determining the level of health literacy, we test its relationship to income and education level and examine how difficult it is for the target group to pay for medicines and visit a physician if needed. We also focus on the causes of such difficulties. The research was conducted in 2016 on a sample of 254 persons entitled to state material poverty benefits in the South Bohemian Region. A structured interview was used, including the administration of the short form of the standardized Health Literacy questionnaire, with several additional questions on the respondents’ socio-economic situation. The data were statistically processed using SPSS. The results showed the respondents had an insufficient level of health literacy, and that a high proportion had difficulty paying for medicines and visiting their physician when required. Health literacy is not related to income but to education level.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra supervize a odborné praxe Summary The target of the work is a quantitative evaluation of the importance of the training of volunteers for the voluntary activity in different volunteer programmes in the health and social sphere. The following methods of the data accumulation were employed for the quantitative research: controlled dialogue and questionnaire. Volunteers and coordinators of volunteer programmes implemented in the health and social sphere were included into the group monitored. The data required indicated that coordinators of the volunteer programme consider the training of volunteers as necessary for the performance of the volunteer activity and as the most important benefit for the volunteers they consider practical training of the skills necessary. It was furthermore demonstrated that the training helps the volunteer to perform quality voluntary activities. The training strengthens the motivation to becoming a volunteer and also reduces fears and uncertainty of volunteers resulting from the volunteer activity. The volunteers are currently involved in all the spheres of the human activity. The health and social sphere is the most extensive area of the action of volunteers. In this field, the volunteer activity is very tedious and thus, a professional attitude is necessary. It also includes the training of volunteers. The training serves the volunteer for strengthening of his/her motivations, qualification of his/her role in the volunteer programme. The training of volunteers also prevents future misunderstandings between the volunteer, client and organization. Key words: volunteer-volunteer activity-volunteer programme-coordinator of volunteerstraining of volunteers Souhrn Cílem práce je kvantitativně zhodnotit význam výcviků dobrovolníků pro dobrovolnickou činnost v různých dobrovolnických programech ve zdravotně sociální oblasti. Pro kvantitativní výzkum byly použity tyto metody sběru dat: řízený rozhovor a dotazník. Do sledovaného souboru byli zařazeni dobrovolníci a koordinátoři dobrovolnických programů realizovaných ve zdravotně sociální sféře. Ze získaných dat vyplynulo, že koordinátoři dobrovolnických programů považují výcvik dobrovolníků za nezbytný k výkonu dobrovolnické činnosti a za největší přínos výcviku pro dobrovolníky považují praktický nácvik potřebných dovedností. Dále se potvrdilo, že výcvik pomáhá dobrovolníkům kvalitně vykonávat dobrovolnickou činnost. Výcvik posiluje motivaci stát se dobrovolníkem a současně snižuje obavy a nejistoty dobrovolníků z dobrovolnické činnosti. V současné době jsou dobrovolníci zapojováni ve všech sférách lidské činnosti. Nejrozšířenější oblastí, ve které dobrovolníci působí, je zdravotně sociální sféra. Dobrovolnická činnost v této oblasti je velmi náročná, a proto je zde nutný profesionální přístup. Jeho součástí je také výcvik dobrovolníků. Výcvik slouží dobrovolníkovi k utvrzení jeho motivací, ujasnění jeho role v dobrovolnickém programu. Výcvikem dobrovolníků se tak...

Pro spokojené stáří je velmi důležitá sociální opora, která má vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka a je také vnímána jako protektivní faktor sociálního vyloučení ve stáří. Cílem článku je prezentovat dílčí výsledky z kvantitativního výzkumu v terénu při využití sběru dat metodikou PAPI, kdy výzkumným souborem byli senioři ve věku 65 let a starší žijící ve vlastní domácnosti. Výzkum je součástí řešeného projektu "Sociální vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v ČR". Výsledky výzkumu neprokázaly, že by senioři byli plošně sociálně vyloučenou skupinou, většina seniorů žijících ve vlastní domácnosti má dle svého tvrzení dostatek sociálních kontaktů a necítí se osamělá. Jako významnou sociální oporu vnímají rodinu, přátele, sousedy, komunitu a kontakty s nimi, což však zároveň ovlivňují faktory věku a zdravotního stavu. Zajímavým zjištěním je také role obce v rámci vytváření podpůrného prostředí kvality života seniorů v komunitě a přirozené setkávání jedinců v rámci dobrovolnictví.

Social support is very important for a happy old age. It aff ects a person's health and mental well-being and is also perceived as a protective factor of social exclusion in old age. The aim of the article is to present partial results of quantitative research done in the fi eld. In the research, data collection was performed with the use of the PAPI methodology. The research group was seniors aged 65 and older living in their own household. The research is a part of the project 'Sociální vyloučení u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v ČR' (Social exclusion in Seniors Aged 65+ Living in the Home Environment in the Czech Republic). The results of the research did not show that seniors were a socially excluded group. Most seniors living in their own households claimed to have enough social contacts and did not feel lonely. They perceived family, friends, neighbours, the community, and contacts with them as important social support. This was infl uenced by age and health factors, though. An interesting fi nding was also the role of the municipality in creating a supportive environment for the quality of life of seniors in the community and natural encounters of individuals during volunteering.

Supervize funguje jako nezávislá odborná podpora pro profesionály, a to především v oborech, kde se intenzivně pracuje se vztahem či s emocemi. Ovšem ve většině škol představuje supervize téměř neznámý pojem, nebo naopak není správně vykládán. Také proces zavedení supervize do školy je prozatím neprobádanou oblastí, od které se ovšem velmi významně odráží další vývoj supervize a její efektivita. Cílem výzkumného šetření bylo provést analýzu a popsat současný postoj pedagogických pracovníků ve školství k supervizi. K naplnění výše stanoveného cíle byla použita metoda kvalitativního charakteru, metoda dotazování, technika neřízeného rozhovoru. Osloveni byli pedagogičtí pracovníci (učitelé i ředitelé) ve školách Plzeňského kraje. Výsledky byly zpracovány metodou vytváření trsů. Výsledky poukazují na alarmující fakt, že ani v jedné škole nebyla supervize kvalitně zavedena a tudíž zkušenosti s ní jsou především negativní.