Živé obrazy jako metoda výuky dějepisu: analytické zobecnění poznatků z praxe

Abstract

Autoři zkoumají využití dramatizační metody tzv. živých obrazů při výuce dějepisu. Přitom se zaměřují na obecnější problematiku utváření vztahů mezi subjektivní zkušeností žáka a obsahem vzdělávacího oboru prostřednictvím výukové metody. V tomto procesu se žákova zkušenost instrumentalizuje-obohacuje se oborovým poznáním. Jedná se o problematiku považovanou autory za "slepou skvrnu" výzkumů výuky, pokud tyto výzkumy nedokáží sledovat tzv. relační změny, tj. změny spojené s procesem sémantizace poznatků v příslušném vzdělávacím oboru. K výkladu text využívá metodologický potenciál didaktické kazuistiky založené na Yinově pojetí analytické generalizace a replikace teoretických konstruktů. Hlavním cílem statě je replikovat teoretické konstrukty "scénování", "exprese", "fikční svět", "z působ ověřování faktů" a "protifaktové myšlení", které pomáhají analyzovat a objasňovat, jak se v konkrétním učebním prostředí s pomocí metody živých obrazů instrumentalizuje žákovská zkušenost. Poznatky z analýz y vedly k návrhu rozšířeného pojetí Goodmanova teoretického konstruktu "exprese", jež je diskutováno v závěru statě.

Klíčová kompetence (nejen) pro umělecké obory v evropském kurikulu : analytické vysvětlení

“…Stať volně navazuje na dvě předcházející publikace ve Studia paedagogica. V první z nich (Chrz et al, 2015) jsme vyložili souvztažnost mezi expresí v umění a mimo umění, v druhé (Rodová & Slavík, 2018) jsme na konkrétních příkladech ilustrovali uplatnění exprese ve výuce v mezioborových souvislostech.…”

“…poznatků v historickém kontextu vývoje instrumentální praxe. Ve vzdělávací oblasti je analytické vysvětlování nezbytné, chceme-li systematicky využívat teorii v praxi (Šobáňová, 2012) a do hloubky porozumět procesu rozvoje subjektivní zkušenosti žáka pojmově ukotveným obsahem kultury (Rodová & Slavík, 2018).…”

“…Jejich rozlišení umožňuje detailně analyzovat proces tvorby s ohledem na kvality i účinky expresivního díla i na hodnotu kulturní mediace (srov. Dytrtová, 2021;Chrz et al, 2015;Rodová & Slavík, 2018). Goodman (1996Goodman ( , 2007 zdůrazňuje mísení a doplňování typů symbolizace v tvůrčích dílech, přičemž exprese slouží jako svorník a zastřešující konstrukt pro uplatnění dalších dvou typů.…”

“…Pro expresivní tvorbu nebo pro interpretování expresivního díla je příznačné, že konceptová integrace dynamicky spojuje subjektivní hlediskoperspektivu první osoby -s hlediskem objektivizujícím -s perspektivou třetí osoby (Chrz et al, 2015;Rodová & Slavík, 2018). Zatímco pro subjektivní hledisko je charakteristický účin díla na změny zkušenosti, prožívání a jednání subjektu, základem objektivizujícího hlediska jsou významy, které lze z díla interpretovat a výklad v dialogu zdůvodňovat faktickou a logickou argumentací.…”

K teorii aktivního vzdělávacího obsahu v transdidaktickém pojetí

“…Domníváme se, že příčina "vyprazdňování obsahu" se týká nejenom teoretického pojetí, ale je též metodologická: spočívá totiž ve způsobu vědeckého myšlení a vědeckého zkoumání. Výzkumy a teorie založené na "substančním" pojetí statistické analýzy kategorizovaných dat nejsou s to "uvidět" relační změny (Kvasz, 2016;Slavík et al, 2017a, s. 326−327;Rodová & Slavík, 2018). Důvodem je metodologická absence zobrazování a analýzy kognitivních gestaltů − schémat prostřednictvím sémanticko-logických sítí.…”