Výzkum klimatu učitelského sboru: potenciál smíšené metodologie

Abstract

Klima učitelského sboru jako vlivná složka klimatu celé školní organizace je značně složitým a také koncepčně ne zcela jednoznačně ukotveným fenoménem. V důsledku toho se problematizují i možnosti jeho výzkumu. Klima učitelského sboru je jako kolektivní fenomén zpravidla zkoumáno kvantitativními přístupy dotazování. Vzhledem k subjektivní podstatě sledovaného jevu je dotazník vhodným výzkumným nástrojem pro zjišťování klimatu. Ukazuje se však, že kvantitativně uchopené výsledky nemohou podávat dostatečně plastický obraz natolik komplikovaného jevu. Kvalitativní metodologie zase neumožňuje širší zobecnění výzkumných nálezů. Spojení kvantitativního a kvalitativního přístupu, které je označováno jako smíšený výzkum, má při zkoumání klimatu učitelského sboru vysoké výzkumné nároky. Vhodná kombinace obou přístupů však přináší kompaktnější data, hutnější výsledky a v důsledku má i vyšší interpretační potenciál. Může tak podat spolehlivější obraz klimatu učitelského sboru i školy. Cílem textu je s oporou o zkušenosti a výsledky z rozsáhlého tříletého výzkumného projektu analyzovat možnosti smíšené metodologie při výzkumu klimatu učitelského sboru základní školy. Šetření ukázalo, že data získaná oběma výzkumnými přístupy jsou ve shodě (resp. nejsou v nesouladu), mají výrazně komplementární povahu a významně obohacují interpretační možnosti zjištěných výzkumných dat.

Sociální Klima Učitelských Sborů Základních a Stredních Škol: Diagnostika Klimatu a Intervence

“…Ve školní organizaci přispívá příznivé klima nejen k dosažení vzdělávacích cílů, ale také vytváří vhodný sociální model pro chování žáků a celé školní komunity. Učitelé zároveň navazují důležité vztahy s ostatními aktéry školního prostředí, včetně vedení školy, žáků a rodičů a všichni tito aktéři se neustále vzájemně ovlivňují (Urbánek, 2020, Urbánek et al, 2021.…”

“…Ve výzkumech klimatu učitelských sborů základních a středních škol se obvykle využívá kvantitativní nebo kvalitativní přístup, méně častá bývá kombinace kvalitativního a kvantitativního přístupu (smíšený design), což však umožňuje lépe porozumět této složité problematice (Vlčková & Lojdová, 2016, Urbánek et al, 2021, lépe interpretovat data a plánovat intervence pro zlepšení klimatu ve sborech. Výzkumy klimatu ve sborech středních škol jsou málo frekventované.…”

“…V předchozím, výše zmíněném výzkumu GAČR jsme po dobu tří let pomocí dotazníkového šetření zkoumali klima na 125 základních školách. Po provedení vícepřípadové kazuistiky v devíti školách se nám potvrdilo, že vedení školy hraje klíčovou roli při formování klimatu sboru (Urbánek et al, 2020b). Proto v diagnostické fázi současného výzkumu zjišťujeme osobnostní a manažerské styly vedoucích pracovníků škol a ve fázi intervenční pracujeme s vedením škol prostřednictvím opakovaných koučinkových sezení.…”

Psychológia Práce a Organizácie 2023

“…Ve školní organizaci přispívá příznivé klima nejen k dosažení vzdělávacích cílů, ale také vytváří vhodný sociální model pro chování žáků a celé školní komunity. Učitelé zároveň navazují důležité vztahy s ostatními aktéry školního prostředí, včetně vedení školy, žáků a rodičů a všichni tito aktéři se neustále vzájemně ovlivňují (Urbánek, 2020, Urbánek et al, 2021.…”

“…Ve výzkumech klimatu učitelských sborů základních a středních škol se obvykle využívá kvantitativní nebo kvalitativní přístup, méně častá bývá kombinace kvalitativního a kvantitativního přístupu (smíšený design), což však umožňuje lépe porozumět této složité problematice (Vlčková & Lojdová, 2016, Urbánek et al, 2021, lépe interpretovat data a plánovat intervence pro zlepšení klimatu ve sborech. Výzkumy klimatu ve sborech středních škol jsou málo frekventované.…”