The role of administrative borders in determining regional identity: The case of Podlasie, Poland

Abstract

The borders of voivodships in Poland today are not consistent with those of historical regions. The current administrative division is largely based upon imposed boundaries, dividing initial regions. This research topic arises from the dichotomy between the toponymy applied to voivodships because of the administrative reform of 1999 – and the names of historical regions. Implementing such a toponomy, although detached from historical and cultural contexts, has contributed to establishing attachments with current administrative regions, which surpasses identification with historical units. This paper presents the results of empirical research employing a questionnaire survey of the inhabitants of 71 communes (LAU 2 units) in north-eastern Poland. The main objective was to examine the impact of recent administrative reform on territorial identity, with particular emphasis placed on the region of Podlasie. The surveyed communities are to the highest extent attached to national and local levels than to the region, which was only ranked third in the hierarchy of identification with a given area. The regional identity of the population living in north-east Poland is related primarily to the contemporary administrative borders. There are, however, explicit differences in perceptions of the region of Podlasie depending upon respondents’ place of residence, which is an indication that relict borders persist in the residents’ social consciousness.

Transformation of regional identity in Czechia: Case study of partly deinstitutionalized Bohemia and Moravia from the viewpoint of the Bohemian-Moravian borderland inhabitants

“…Studium "starých"/historických regionů nelze vzhledem k jejich přetrvávajícím významům -nabývajícím různou podobu -pokládat za dostačující. Například na Slovensku či Ukrajině se o tamních historických územních jednotkách někdy uvažuje jako o více odpovídajících regionech pro územní správu (Nikischer 2016;Melnychuk, Gnatiuk 2018;Gnatiuk, Melnychuk 2019), v Polsku či Británii jsou některé historické regiony spojeny s regionalismem a nacionalismem (Bialasiewicz 2002;Jones, MacLeod 2004;Konopski 2021). Ve Finsku a v Nizozemsku byla zase diskutována tzv.…”

“…reinstitucionalizovanému) Podleskému vojvodství. Klíčovou roli zde hraje název regionu (Konopski 2021). Význam toponym pro transformaci starých/historických regionálních identit nastiňují také jiní autoři (Siwek, Kaňok 2000a, 2000bGnatiuk, Melnychuk 2019).…”

“…V případě reinstitucionalizace historického regionu je jeho identita samozřejmě formována a reprodukována také samotnou identitou nového (aktuálního) regionu připomínajícího historický region svým názvem. Pokud se přitom neshodují staré a nové hranice, dochází k transformaci teritoriálního tvaru historického regionu (Siwek, Kaňok 2000a, 2000bGnatiuk, Melnychuk 2019;Konopski 2021). Jistou neznámou dosud je, jak se transformuje teritoriální tvar historických regionů (či jejich částí), v nichž došlo pouze k deinstitucionalizaci bez následné reinstitucionalizace.…”

“…Proto právě zde byla zdokumentována nejvýraznější transformace regionálních identit Čech a Moravy. Na velký význam toponym poukazují také výzkumy moravsko-slezského pomezí (Siwek, Kaňok 2000a, 2000bŠerý, Šimáček 2012, jimiž byla odhalena expanze Moravy na úkor Slezska, či ukrajinské Volyně (Gnatiuk, Melnychuk 2019) a polského Podlesí (Konopski 2021).…”

“…Rovněž názvy některých ukrajinských a polských obcí reprodukují Podolí, resp. Podlesí v jejich historických hranicích (Melnychuk, Gnatiuk 2018;Konopski 2021). Tyto obce tedy představují jakési "ostrůvky historické regionální identity" v územích, která mohou být některými lidmi považována (z pohledu historických regionálních identit) za již "ztracená" (Gnatiuk, Melnychuk 2019, s. 183).…”