The Linguistic Repertoire Revisited

Busch, Brigitta

doi:10.1093/applin/ams056

Cited by 474 publications

(287 citation statements)

References 9 publications

Supporting

Mentioning

167

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Blommaert, 2010), jež si osvojili v různých kontextech -tedy i ve škole. Jazyky tedy chápeme ve smyslu jazykového repertoáru (verbal repertoire, viz Gumperz, 1964; někdy označovaný i jako linguistic repertoire, viz Busch, 2012b). Jazykový repertoár lze chápat jako "arzenál" pro každodenní komunikaci, ze kterého si mluvčí vybí-rá komunikační "zbraň" podle toho, co chce sdělit (Gumperz, 1964, s. 137).…”

Section: Teoretické Ukotvení: Jazyky a Mnohojazyčnostunclassified

Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu

Janík¹

2017

PedOr

View full text Add to dashboard Cite

V předkládané studii jsme se zaměřili na užívání angličtiny učiteli ve výuce němčiny jako dalšího cizího jazyka (po angličtině). V teoretické části je představeno naše chápání jazyka a jazykového jednání ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové politice. V této studii pojímáme jazyky ve smyslu jazykových repertoárů, mnohojazyčnost pak jako schopnost užívat (na různé úrovni) tři a více jazyků. Pod pojmem jazyková politika (policy) rozumíme jak procesy státní politiky („top-down“), které mají tendenci podporovat aditivní pojetí mnohojazyčnosti, tak procesy jazykové politiky ve školní třídě („bottom-up“), která je založena na jazykovém jednání (především učitelů) a zahrnuje (mimo jiné) legitimizaci jazyků prostřednictvím jejich užívání. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou organizovány situace ve výuce německého jazyka, ve kterých učitel užívá anglický jazyk? Výzkumný vzorek tvoří 28 videonahrávek hodin německého jazyka na druhém stupni základní školy a jejich transkripty. Před představením metody analýzy – konverzační analýzy – a jejím teoretickým ukotvením je popsána jednotka analýzy – výuková situace – a postup, jak jsme ji identifikovali. V následující části studie jsou prezentovány výsledky. Z hlediska struktury byla v identifikovaných situacích patrná struktura iniciace–odpověď–zpětná vazba (IRF) v různých modifikacích. Z analýzy vyplývá, že učitelem užitá angličtina je patrná ve výuce německého jazyka v komentářích a nápovědách. Pokud byla angličtina užita v komentáři, pak se často jednalo o rozšíření zpětné vazby na předešlou žákovu odpověď, nebo komentář sloužil jako výklad, ve kterém bylo podporováno metalingvistické povědomí. Nápovědy, ve kterých byl patrný anglický jazyk, byly užity jako reakce na problém či chybu (často nesouvisející s angličtinou) v žákově odpovědi. V takovém případě byla v nápovědách přítomna metalingvistická vodítka, která měla vést žáky k sebeopravě. Z výsledků studie sice vyplývá, že užívání anglického jazyka je přirozeným jazykovým jednáním učitelů, které má vést k rozvoji německého jazyka, ale nebylo možné identifikovat ucelený přístup učitelů k užívání anglického jazyka a k podpoře mnohojazyčnosti.

show abstract

Section: Teoretické Ukotvení: Jazyky a Mnohojazyčnostunclassified

Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu

Janík¹

2017

PedOr

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…In the project we used a multimodal dialogical approach, in which a language-biographical narrative is elicited through the drawing of a language portrait (Busch 2012). Inviting the participants to speak about their linguistic repertoire, their lived experience of language, their language practices and linguistic desires, proved to be a suitable means to allow them to speak about their life trajectories without focusing on traumatic or otherwise stressful experiences.…”

Section: Lived Experience Of Languagementioning

confidence: 99%

Regaining a Place From Which to Speak and Be Heard: In Search of a Response to the “Violence of Voicelessness”

Busch

2016

SPILPLUS

View full text Add to dashboard Cite

This paper is concerned with linguistic vulnerability to man-made trauma, displacement, and exclusion, as well as with strategies of resilience that valorise socially-depreciated resources within the linguistic repertoire. It focuses on an interview carried out within a transdisciplinary project which -from a medical, a psycho-therapeutical and a linguistic perspective -addressed interrelations between multilingualism, trauma and resilience. A close reading of the biographical narrative raises three main points. First, how a life in permanent precarity and suspense is lived as "violence of voicelessness" (Anthonissen) -as the loss of any acknowledged position from which one can relate oneself to the world by social action and interaction. Second, how the pressure of exclusion contributes to re-invoking earlier traumatic or stressful experiences. Finally, how (sometimes unexpected) linguistic resources can strengthen resilience. Such resources include an awareness of the potential that lies in what I would call a "heteroglossia of survival", in the possibility of mobilizing means of expression associated with the semiotic dimension of language (Kristeva), and in the struggle for recognition through which it becomes possible to re-position oneself, to regain a place from which to speak.

show abstract

“…This particular task was inspired by important work carried out by Busch and her colleagues at the University of Vienna on multilingual repertoires (Busch 2012). Every year, students taking the module are required to do a multimodal task in which they colour in an outline of a language body representing themselves.…”

Section: Theoretical Frameworkmentioning

confidence: 99%

Epistemological access through lecture materials in multiple modes and language varieties: the role of ideologies and multilingual literacy practices in student evaluations of such materials at a South African University

Antia

Dyers

2015

Lang Policy

View full text Add to dashboard Cite

This paper seeks to address the ways in which ideology and literacy practices shape the responses of students to an ongoing initiative at the University of the Western Cape aimed at diversifying options for epistemological access, specifically the language varieties and the modes in which parts of the curriculum for a third year linguistics module are delivered. Students' responses to the materials in English and in two varieties of Afrikaans and isiXhosa (as mediated in writing vs orally) are determined, and used as basis to problematize decisions on language variety and mode in language diversification initiatives in Higher Education in South Africa. The findings of the paper are juxtaposed against particular group interests in the educational use of a language as well as differences in the affordances and impact of different modes of language use. The paper suggests that beyond the euphoria of using languages other than English in South African Higher Education, several issues (such as entrenched language practices, beliefs and language management orientations) require attention if the goals of transformation in this sector are to be attained.

show abstract

The Linguistic Repertoire Revisited

Cited by 474 publications

References 9 publications

Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu

Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu

Regaining a Place From Which to Speak and Be Heard: In Search of a Response to the “Violence of Voicelessness”

Epistemological access through lecture materials in multiple modes and language varieties: the role of ideologies and multilingual literacy practices in student evaluations of such materials at a South African University

Contact Info

Product

Resources

About