Abstract:This paper primarily investigates the interactional unfolding and management of 'claims of insufficient knowledge' (Beach and Metzger 1997) in two English language classrooms from a multi-modal, conversation-analytic perspective. The analyses draw on a close, micro-analytic account of sequential organisation of talk as well as on various multi-semiotic resources the participants enact including gaze, gestures, body movements and orientations to classroom artefacts. The research utilises transcriptions of 16 (c… Show more
“…non-answer -responce; viz Stivers & Robinson, 2006). Učitel reaguje otázkou, v níž se snaží ujistit, že žák odpověď opravdu nezná (request for con irmation; Sert & Walsh, 2013). Žák odpoví, že neví, a následuje zpětná vazba učitele, v níž uvede správnou odpověď (o průběhu interakcí v případě, kdy student vyjádří svůj nedostatek v cizím jazyce blí-že např.…”
Section: Situace Ve Kterých Učitel Užívá Anglický Jazyk V Rámci Nápounclassified
“…Žák odpoví, že neví, a následuje zpětná vazba učitele, v níž uvede správnou odpověď (o průběhu interakcí v případě, kdy student vyjádří svůj nedostatek v cizím jazyce blí-že např. Sert & Walsh, 2013). Touto replikou je uzavřena vložená sekvence o "zimě" a učitel se vrací zpět k tématu "jaro".…”
Section: Situace Ve Kterých Učitel Užívá Anglický Jazyk V Rámci Nápounclassified
“…Sert & Walsh, 2013), jež vyžaduje opravu, v některých situacích iguruje ale i jako reakce na nepreferovanou odpověď, kterou se pokouší učitel vrátit pozornost k ře-šení úlohy. Nápovědy mají nejčastěji podobu protiotázek, jejichž užitím uči-tel iniciuje žákovu sebeopravu (viz např.…”
V předkládané studii jsme se zaměřili na užívání angličtiny učiteli ve výuce němčiny jako dalšího cizího jazyka (po angličtině). V teoretické části je představeno naše chápání jazyka a jazykového jednání ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové politice. V této studii pojímáme jazyky ve smyslu jazykových repertoárů, mnohojazyčnost pak jako schopnost užívat (na různé úrovni) tři a více jazyků. Pod pojmem jazyková politika (policy) rozumíme jak procesy státní politiky („top-down“), které mají tendenci podporovat aditivní pojetí mnohojazyčnosti, tak procesy jazykové politiky ve školní třídě („bottom-up“), která je založena na jazykovém jednání (především učitelů) a zahrnuje (mimo jiné) legitimizaci jazyků prostřednictvím jejich užívání. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou organizovány situace ve výuce německého jazyka, ve kterých učitel užívá anglický jazyk? Výzkumný vzorek tvoří 28 videonahrávek hodin německého jazyka na druhém stupni základní školy a jejich transkripty. Před představením metody analýzy – konverzační analýzy – a jejím teoretickým ukotvením je popsána jednotka analýzy – výuková situace – a postup, jak jsme ji identifikovali. V následující části studie jsou prezentovány výsledky. Z hlediska struktury byla v identifikovaných situacích patrná struktura iniciace–odpověď–zpětná vazba (IRF) v různých modifikacích. Z analýzy vyplývá, že učitelem užitá angličtina je patrná ve výuce německého jazyka v komentářích a nápovědách. Pokud byla angličtina užita v komentáři, pak se často jednalo o rozšíření zpětné vazby na předešlou žákovu odpověď, nebo komentář sloužil jako výklad, ve kterém bylo podporováno metalingvistické povědomí. Nápovědy, ve kterých byl patrný anglický jazyk, byly užity jako reakce na problém či chybu (často nesouvisející s angličtinou) v žákově odpovědi. V takovém případě byla v nápovědách přítomna metalingvistická vodítka, která měla vést žáky k sebeopravě. Z výsledků studie sice vyplývá, že užívání anglického jazyka je přirozeným jazykovým jednáním učitelů, které má vést k rozvoji německého jazyka, ale nebylo možné identifikovat ucelený přístup učitelů k užívání anglického jazyka a k podpoře mnohojazyčnosti.
“…non-answer -responce; viz Stivers & Robinson, 2006). Učitel reaguje otázkou, v níž se snaží ujistit, že žák odpověď opravdu nezná (request for con irmation; Sert & Walsh, 2013). Žák odpoví, že neví, a následuje zpětná vazba učitele, v níž uvede správnou odpověď (o průběhu interakcí v případě, kdy student vyjádří svůj nedostatek v cizím jazyce blí-že např.…”
Section: Situace Ve Kterých Učitel Užívá Anglický Jazyk V Rámci Nápounclassified
“…Žák odpoví, že neví, a následuje zpětná vazba učitele, v níž uvede správnou odpověď (o průběhu interakcí v případě, kdy student vyjádří svůj nedostatek v cizím jazyce blí-že např. Sert & Walsh, 2013). Touto replikou je uzavřena vložená sekvence o "zimě" a učitel se vrací zpět k tématu "jaro".…”
Section: Situace Ve Kterých Učitel Užívá Anglický Jazyk V Rámci Nápounclassified
“…Sert & Walsh, 2013), jež vyžaduje opravu, v některých situacích iguruje ale i jako reakce na nepreferovanou odpověď, kterou se pokouší učitel vrátit pozornost k ře-šení úlohy. Nápovědy mají nejčastěji podobu protiotázek, jejichž užitím uči-tel iniciuje žákovu sebeopravu (viz např.…”
V předkládané studii jsme se zaměřili na užívání angličtiny učiteli ve výuce němčiny jako dalšího cizího jazyka (po angličtině). V teoretické části je představeno naše chápání jazyka a jazykového jednání ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové politice. V této studii pojímáme jazyky ve smyslu jazykových repertoárů, mnohojazyčnost pak jako schopnost užívat (na různé úrovni) tři a více jazyků. Pod pojmem jazyková politika (policy) rozumíme jak procesy státní politiky („top-down“), které mají tendenci podporovat aditivní pojetí mnohojazyčnosti, tak procesy jazykové politiky ve školní třídě („bottom-up“), která je založena na jazykovém jednání (především učitelů) a zahrnuje (mimo jiné) legitimizaci jazyků prostřednictvím jejich užívání. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou organizovány situace ve výuce německého jazyka, ve kterých učitel užívá anglický jazyk? Výzkumný vzorek tvoří 28 videonahrávek hodin německého jazyka na druhém stupni základní školy a jejich transkripty. Před představením metody analýzy – konverzační analýzy – a jejím teoretickým ukotvením je popsána jednotka analýzy – výuková situace – a postup, jak jsme ji identifikovali. V následující části studie jsou prezentovány výsledky. Z hlediska struktury byla v identifikovaných situacích patrná struktura iniciace–odpověď–zpětná vazba (IRF) v různých modifikacích. Z analýzy vyplývá, že učitelem užitá angličtina je patrná ve výuce německého jazyka v komentářích a nápovědách. Pokud byla angličtina užita v komentáři, pak se často jednalo o rozšíření zpětné vazby na předešlou žákovu odpověď, nebo komentář sloužil jako výklad, ve kterém bylo podporováno metalingvistické povědomí. Nápovědy, ve kterých byl patrný anglický jazyk, byly užity jako reakce na problém či chybu (často nesouvisející s angličtinou) v žákově odpovědi. V takovém případě byla v nápovědách přítomna metalingvistická vodítka, která měla vést žáky k sebeopravě. Z výsledků studie sice vyplývá, že užívání anglického jazyka je přirozeným jazykovým jednáním učitelů, které má vést k rozvoji německého jazyka, ale nebylo možné identifikovat ucelený přístup učitelů k užívání anglického jazyka a k podpoře mnohojazyčnosti.
“…A third, though apparently less common, method for taking a stance of uncertainty towards one's own displayed L2 knowledge is to overtly claim a lack of knowledge (Sert and Walsh, 2013 …)), but in overlap with this, Goto shifts his gaze to Jimbo and states that he does not know how to spell something in line 06. In line 09, he laughs and shifts his gaze back to his paper as he states the word ("collapse") that he claims to be unable to spell.…”
Section: Overtly Claiming Lack Of Knowledgementioning
Analyses are presented of interactional excerpts containing three methods through which Japanese university students preparing for a group presentation in a required English class take an epistemic stance of uncertainty towards their own displayed knowledge of their second language (L2) English. These three methods consist of 1) producing a candidate item as uncertain, 2) casting doubt on something just said by self, and 3) overtly claiming lack of knowledge. Epistemic stance can be understood as consisting of different dimensions, with a stance of uncertainty related specifically to the dimension of epistemic access. Analyses are also presented of how other students respond or do not respond to such a stance. Through this kind of stance-taking and responses and non-responses, the students do being non-experts in their L2 without making relevant possible asymmetries in expertise. That is, by doing being non-experts among non-experts, the students construct an epistemically symmetrical, egalitarian relationship within their group.
“…Secondly, we tried to level the participants' engagement duration with each task: so both episodes come from the focal participant's first (recorded) encounter with the tasks. (Sert & Walsh, 2013) and ED's negative response token (no::). EL uses the knowledge check-no knowledge display adjacency pair as a preface to her evolving topic management, which is explicitly marked with a suggestion and exemplification in line 20.…”
Section: Task Descriptions and The Corporamentioning
Recent research on L2 interaction and interactional competencies shows that L2 learners deploy a great diversity of interactional resources and adapt their talk to context-sensitive differences in various institutional settings. Although there is a growing interest in how these resources vary in different settings, comparative investigations into the interactional mechanisms in different contexts is scarce. With this mind, using Conversation Analysis, this study sets out to provide a snapshot of how a focal L2 learner manifests an observable diversity in task openings of a face-to-face discussion task and an online emergent information gap task. We focus on the first encounters with these two task types and settings and describe participant orientations to context-sensitive conduct on a turn-by-turn basis. The findings demonstrate differences in turn taking, allocation and design as well as in action formation, thus contributing to L2 interactional competence research based on comparative analyses of two single cases.Keywords: Conversation analysis; task-oriented interaction, L2 interactional competence, context sensitivity, task types Resumen Investigaciones recientes sobre la interacción en la L2 y las competencias interacciónales muestran que los alumnos de L2 despliegan una gran diversidad de recursos interacciónales y adaptan su conversación a diversos contextos institucionales. Aunque existe un interés creciente en cómo estos recursos varían en diferentes contextos, es escasa la investigación comparativa de los mecanismos de interacción en diferentes contextos. Es sobre estas líneas que este estudio, usando el Análisis de Conversación, se propone proporcionar una mirada de cómo un alumno de L2 manifiesta una diversidad observable en su aproximación a una tarea de discusión cara a cara y una tarea en línea. Nos enfocamos, turno por turno, en el primero encuentro del alumno con estos dos tipos de tareas y describimos las orientaciones del participante hacia una interacción sensible al contexto. Los hallazgos demuestran diferencias en la toma de turnos, la asignación, el diseño, y la implementación de sus acciones, contribuyendo así a la investigación de la competencia interaccional en la L2, basada en análisis comparativos de dos casos individuales.Palabras clave: Análisis de la conversación; interacción orientada a tareas, competencia interaccional en la L2, sensibilidad al contexto, tipología de tareas
Balaman & SertBellaterra Journal of Teaching & Learning Language & Literature. 10.3 (Aug-Sept 2017) ISSN 10 Resum Investigacions recents sobre la interacció en la L2 i les competències interaccionals mostren que els alumnes de L2 despleguen una gran diversitat de recursos interaccionals i adapten la seva conversa a diversos contextos institucionals. Encara que hi ha un interès creixent en com aquests recursos varien en diferents contextos, és escassa la investigació comparativa dels mecanismes d'interacció en diferents contextos. És sobre aquestes línies que aquest estudi, usant l'Anàlisi de Conve...
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.