The Empowering Potential of Reformist Urban Activism in Czech Cities

Introduction to the Handbook on Urban Social Movements

“…In recent years there has been a resurgence of interdisciplinary interest in urban conflicts. Researchers often point out that while their main characteristics are defined by a local focus, in some regions urban movements become actors of wider social change (Jacobsson 2016;Kowalewski 2016;Dolenec et al 2017;Domaradzka 2018;Jezierska and Polanska 2018;Pixová 2018;Kubicki 2020;Nowak 2020). In empirical studies, given the specific milieu within which the action takes place, but also the underlying theoretical perspective adopted by the researchers, different definitions of urban social movements are put forward with an emphasis on distinctive characteristics and effects.…”

'We'd Hoped That the Flat Would Be Ours One Day': The Fight for Fair Privatisation in the Moje Pisnice Initiative

“…Konkrétně reagují na proměny města v důsledku urbánní neoliberalizace a na vznik nových nerovností ve městě (Jacobsson, 2015b;Petrović a Backović, 2020;Pixová a Sládek, 2016;Polanska, 2010;Stanilov, 2007b). Vývoj demokratických institucí v SVE zaostával za tržními mechanismy, což vedlo k demokratickému deficitu na lokální úrovni, ztrátě vlivu samospráv na městský prostor, neomezené moci soukromého sektoru, korupci, propojení ekonomických a politických elit a omezení příležitostí pro aktivismus (Cook, 2010;Horák, 2007;Jacobsson, 2015a;Pixová, 2018Pixová, , 2020Sýkora a Bouzarovski, 2012;Temelová, 2009). Pixová (2018) nazývá tyto změny postsocialistickou šokovou terapií.…”

“…Vývoj demokratických institucí v SVE zaostával za tržními mechanismy, což vedlo k demokratickému deficitu na lokální úrovni, ztrátě vlivu samospráv na městský prostor, neomezené moci soukromého sektoru, korupci, propojení ekonomických a politických elit a omezení příležitostí pro aktivismus (Cook, 2010;Horák, 2007;Jacobsson, 2015a;Pixová, 2018Pixová, , 2020Sýkora a Bouzarovski, 2012;Temelová, 2009). Pixová (2018) nazývá tyto změny postsocialistickou šokovou terapií. Územní plány měst, základní nástroj proti deregulovanému rozvoji měst, v tomto kontextu naopak sloužily pro facilitaci soukromých a ekonomických zájmů a byly předmětem četných změn 1 .…”

“…V postsocialistickém prostředí dochází k nekultivovaným a neregulovaným konfliktům a vzájemné delegitimizaci aktivistů a politiků. Koalice mezi různými aktéry v tomto prostředí pak hrají podstatnou roli (Clément, 2015;Horák, 2007;Pixová, 2018;Polanska, 2015;Polanska a Piotrowski, 2015).…”

“…Jiní autoři poukazují na rozmanitost aktivismů v SVE, které nabývají různých podob od profesionálních a formálních organizací k neformálním iniciativám organizovaným zespoda po flexibilní organizační formy upravující svou podobu podle okolností (Bitušíková, 2015;Petrović, 2020). Rozmanitost se projevuje také tím, že aktivismus není nutně politický, často má etický ráz občanské sféry a nepolitické politiky (Jacobsson, 2015a) nebo je lokálně zaměřený i bez ohledu na to, že je per se reakcí na globální procesy (Pixová, 2018). Výzkumníci městských hnutí v SVE poukazují na metodologickou nutnost jít za hranice analýzy protestních událostí nebo sítí advokačních organizací (Císař, 2008(Císař, , 2013Jacobsson, 2015a;Jacobsson a Korolczuk, 2019) a zaměřit se na jiné druhy politického jednání.…”