South-Moravian Rural Borderland

Abstract

The South Moravian rural borderland has been studied as an example of peripheral countryside. It is defined by municipalities the cadastral districts of which border on the state frontiers. The borderland is considerably differentiated in dependence on the natural conditions, historic development, geographical position and subjective circumstances. The period after 1990 experienced a downturn in production sectors, development of the tertiary sector, quite positive demographic evolution with a positive migration balance (with some exceptions), further intensification of nature conservation and landscape protection, increased unemployment rate and lower standard of formal education. The strengths encompass the maintained and, in many cases, strictly protected landscape, suitable settlement structures with large villages, suitable conditions for agricultural activities, development of balneology and important transition position of the central part of the borderland. The weaknesses include, in particular, the distinctly seasonal character of tourism (short summer period), below-average education, poor condition of many local roads and exposedness of the territory to erosion. Opportunities include possibilities of international cooperation, support of non-production agriculture, demand for relevant forms of tourism, support of small and medium sized businesses. Threats are understood as the outflow of young and educated people, devastation of the environment through intensive farming and reduced economic competitive advantages. Strategies may consist in the preference of economic development or in focusing on the improvement of local inhabitants' life quality. Souhrn: Jihomoravské pohraničí bylo studováno jako příklad periferního venkova. Je definováno souborem obcí, jejichž katastrální území se dotýkají státní hranice. Pohraničí je významně diferencováno v závislosti na přírodních podmínkách, 116/181 historickém vývoji a subjektivních okolnostech. Období po roce 1990 lze charakterizovat propadem výrobního sektoru, rozvojem služeb, pozitivním migračním saldem (s několika výjimkami), zvýšeným důrazem na ochranu přírody a krajiny, stoupající nezaměstnaností a nízkým standardem formálního vzdělání. Silné stránky spočívají v udržované a v řadě případů přísně chráněné krajině, vhodné sídelní struktuře s relativně velkými obcemi, vhodných podmínkách pro zemědělské aktivity, rozvoji balneologie a významnou tranzitní polohou centrální části pohraničí. Slabé stránky zahrnují zejména výrazně sezónní charakter cestovního ruchu (pouze krátká letní perioda), podprůměrné vzdělání obyvatel, špatný stav místních komunikací, vystavení území erozi. Příležitostmi jsou možnosti přeshraniční spolupráce, podpora mimoprodukčního zemědělství, poptávka po odpovídajících formách cestovního ruchu, podpora malého a středního podnikání. Ohrožení je chápáno jako nebezpečí dalšího odchodu mladých a vzdělaných lidí, možná devastace životního prostředí intenzivním zemědělstvím a nižší ekonomická konkurenceschopnost. Strategie mohou spočívat v prefe...

Locational challenges and opportunities for SMEs in border regions

“…The third major research theme is the study of the locational disadvantages and benefits of (peripheral) border regions in the context of SMEs and their performance (Bański & Janicki, 2013;Braakmann & Vogel, 2010;Francis et al, 2009;Heimpold, 2004;Vaishar, Štastná, Trnka, Dvorák, & Zapletalová, 2013b), which comes closest to the aims of this paper. Three special cases of locational advantages in this discussion are the following: the perceived ease for SMEs in border regions to participate in cross-border networks as a part of planned and unplanned internationalization processes (Çalışkan, Joern, Meijnen, von Moers, & Schapmann, 2006); the benefits of international credit market integration on the financial situation of SMEs in border regions (Fidrmuc & Hainz, 2013); and whether SMEs learn from their cross-border customers in terms of improved service provision and innovation (Weidenfeld, Björk, & Williams, 2016).…”

“…According to this argument, the acquisition of skills and the introduction of alternative management practices and organizational arrangements (e.g., de Mello, 1999) can both augment the existing stock of knowledge and contribute to these externalities. Therefore, SMEs in border regions (should) enjoy their fair share of positive cross-border externalities, due to their location in important transit zones between domestic and foreign economic centres (Kreidenko & Miranova, 2012;Vaishar et al, 2013b). More specifically, these externalities might create the following advantages for SMEs:…”