Regionální disparity ve voličském chování: Prostorová analýza voličské podpory České pirátské strany v krajských volbách

Abstract

The presented paper deals with the regionalization of the electoral support of the Czech Pirate Party (Pirates) in regional elections using methods and techniques of spatial data analysis. The aim is to answer the question whether the territorial distribution of Pirate electoral support allows this party to participate in governance at the regional level and thus influence the form of regional policy in individual regions. The results of the analysis show that the spatial distribution of Pirates’ electoral support in regional elections differed quite significantly not only from the pattern found in the elections to the Chamber of Deputies of the Czech Parliament and elections to the European Parliament, but also between individual regional elections. This suggests the current lack of anchorage of Pirates’ electoral support in regional politics, but at the same time, it may have its origins in the second-order character of regional elections and the candidacy of many local and regional entities in regional elections. On the other hand, the results of the regional elections in 2020 meant that the Pirates received seats in all regional councils, but especially in nine of the thirteen regions they joined the regional government (similarly to two years earlier when they joined government of capital city of Prague), gaining the opportunity to influence, with regard to its priorities, the form of regional governance in most Czech regions.

The geography of discontent and resentment: A spatiotemporal analysis of populist radical right voting in Czechia between 1992 and 2021

“…Nověji se pak SPR-RSČ zabýval například Maškarinec (2019b), který vzájemně porovnával vzorce voličské podpory republikánů a DSSS, přičemž v závěru vyzývá k nutnosti dalších analýz ve spojení právě s Úsvitem a SPD. To je nyní, po zveřejnění nových výsledků voleb z roku 2021, nasnadě.…”

“…Lze tak teoreticky předpokládat, že tehdejší radikální voliči republikánů měli spíše tendenci volit extrémní pravici v podobě DSSS (viz Mareš, Vejvodová 2010), zatímco hnutí SPD se jako stabilní politický subjekt pevně se vymezující proti imigraci dostalo do jejich hledáčku až později, kdy bylo jasné, že se etablovalo jako český nativistický hegemon. To lze opřít i o postupný rozpad podpory DSSS právě po volbách 2017 (Maškarinec 2019b). Je tedy otázkou, zda poslední volby spíše časoprostorově zakořenily určité dichotomické rozložení územní volební podpory SPD mezi Čechy a Moravu, či zda dokázalo hnutí SPD oslovit voliče v západních a severozápadních Čechách s dřívějšími tendencemi volit SPR-RSČ a následně DSSS.…”

“…Lze tak nicméně na základě těchto výsledků konstatovat, že SPD postupně získává původně rozštěpené hlasy SPR-RSČ v oblastech severozápadních Čech (např. mezi ČSSD/KSČM a DSSS, viz Kreidl, Vlachová 1999;Maškarinec 2019b). Obecně tak volební vzorce SPD poukazují nejen na úspěšnou substituci výsledků Úsvitu pro SPD na Moravě (nikoliv však v severovýchodních Čechách), ale rovněž na kolonizaci a potažmo mobilizaci právě těch oblastí, kde byla SPR-RSČ v 90. letech velmi slabá.…”

Electoral support in peripheral post-socialist regions as a product of nostalgia and grievances: The example of the Bruntál district

“…Vysokú podporu mala v štrukturálne postihnutých regiónoch severných Čiech u hraníc so Saskom (Ústecký kraj, okres Česká Lípa), v západných Čechách na hraniciach s Bavorskom (okres Tachov a Cheb), na juhu Moravy v okolí Znojma, na severe Moravy v okresoch Bruntál a Jeseník a v oblastiach Moravy, kde sa stále ťaží alebo ťažilo uhlie(Daněk 1993, Kostelecký a kol. 2015, Maškarinec 2015. V posledných voľbách v roku 2021 sa oslabila pozícia strany v severných Čechách, kde naopak posilňovali populistickoradikálne pravicové strany.V 90. rokoch 20. storočia bola v Česku úspešnou populistickou radikálnou pravicovou stranou Sdružení pro republiku -Republikánská strana Československa (ďalej SPR-RSČ).…”