Regional disparities in economic resilience in the European Union across the urban–rural divide

Abstract

The differences in regional economic resilience and the drivers of resilience across the urban-rural hierarchy in the European Union are explored empirically in this paper. Three different resilience indicators are computed based on employment changes. Multilevel logistic and multinomial regression models indicate that the resilience of NUTS-3 regions is strongly affected by national borders; the highest country effects are observed for rural areas. Migration has the greatest positive effect on regional resilience across the urban-rural hierarchy. Agriculture contributes positively to the economic resilience of intermediate and rural regions. Statistically significant spatial patterns of regional resilience are found throughout the EU-27.

Ekonomická odolnost evropských venkovských regionů v období 2000 – 2016: případová studie čtyř států EU

“…Dosavadní analýzy odolnosti evropských regionů se zpravidla týkaly celé EU a neposkytovaly detailní vysvětlení regionálních rozdílů v jednotlivých státech (např. Annoni et al 2019, Giannakis, Bruggeman 2019, Cainelli et al 2019, Capello et al 2015, Ezcurra 2011, nebo se soustředily na regionální diferenciaci vývoje ekonomické výkonnosti či zaměstnanosti jednoho vybraného státu (Pavel, Moldovan 2019, Urso et al 2019, Ženka et al 2019. Zaměřujeme se na hodnocení ekonomické odolnosti venkovských regionů na úrovni NUTS3 v Česku, Itálii, Německu a Rumunsku v období 2000 -2016.…”

“…zemědělství a potravinářský průmysl (Ezcurra 2011). Řada empirických studií prokázala pozitivní účinky zemědělství na schopnost venkovských regionů odolávat a zotavovat se z dopadů ekonomické recese (Giannakis, Bruggeman 2019, Faggian et al 2018. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že regiony s vyšším podílem zemědělství na HDP a zaměstnanosti budou charakteristické nižší volatilitou HDP a zaměstnanosti v (post)krizovém období 2008 -2016.…”

“…Z tohoto důvodu lze předpokládat, že regiony s vyšším podílem zemědělství na HDP a zaměstnanosti budou charakteristické nižší volatilitou HDP a zaměstnanosti v (post)krizovém období 2008 -2016. Mnoho empirických studií dokumentuje vyšší cyklicitu exportně orientovaných a cyklických odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví (Giannakis, Bruggeman 2019, Davies 2011. Za odvětví citlivá na krizi lze rovněž považovat některé služby s nižší znalostní náročností (např.…”

“…Mezi další faktory rozdílné odolnosti venkovských oblastí patří úroveň dosažené ekonomické výkonnosti před započetím recese. V regionech s vyšší ekonomickou výkonností a zaměstnaností častěji dochází k prudšímu poklesu ekonomické výkonnosti a rychlejšímu nárůstu nezaměstnanosti ve fázi recese (Pavlík 2016, Davies 2011, ale tyto regiony se mohou ekonomicky rychle zotavit (Giannakis, Bruggeman 2019). Fratesi a Perucca (2018) zjistili, že míra odolnosti regionů může být ovlivňována národními aspekty, kdy příznivé makroekonomické podmínky měly pozitivní vliv na odolnost regionů v Německu nebo Polsku, nepříznivě se makroekonomické podmínky promítly do trajektorie regionů v Řecku, Itálii nebo Španělsku, u některých států nebyl vliv makroekonomických faktorů prokázán např.…”

Study on the coupling relationship between urban resilience and urbanization quality—A case study of 14 cities of Liaoning Province in China

“…In recent years, many scholars in China and abroad have studied urban resilience from both the macro and micro perspectives. From a macro perspective focuses on concepts and characteristics, such as the evolution of the concept of resilience [ 6 ], research framework [ 7 , 8 ], action mechanism [ 9 ] and characteristic attributes [ 10 ], etc., to fully grasp urban resilience Definition and development direction; the micro perspective is mostly based on the risks that cities may cope with, such as comprehensive quantitative evaluation of urban disaster resilience to earthquake disasters [ 11 ], extreme weather [ 12 , 13 ], and flood disasters [ 14 ]; or from the basic components build an evaluation system to evaluate urban infrastructure [ 15 , 16 ] economy [ 17 , 18 ], society [ 19 ], ecology [ 20 – 22 ] and other urban subsystems. Carry out a comprehensive evaluation of the degree of urban development.…”