Původ a Chemické Složení Fluid Povariské Hydrotermální Mineralizace Na Lokalitě Zlatý Důl U Hluboček (Spodní Karbon Nízkého Jeseníku)

Abstract

(25-11 Hlubočky) ÚvodLokalita Zlatý důl se nachází v kulmu Nízkého Jeseníku, konkrétně v moravickém souvrství, cca 9 km sv. od Olomouce. Ve středověku se zde těžily polymetalické Cu-Pb-(Au?)-(Ag?) rudy, zejména galenit, ze kterého bylo získáváno stříbro (Novák -Štěpán 1984). Horninové prostředí v okolí lokality je reprezentováno kulmskými sedimenty (klastika spodního karbonu), převážně jílovými břidlicemi a prachovci, které se střídají s polohami drob. Podél potoka Zlatý důl, který je pravostranným přítokem řeky Bystřice, můžeme nalézt haldičky s úlomky hydrotermální žiloviny. Hlušina žil je křemenná, křemen-karboná-tová či karbonátová. Sulfi dické minerály jsou zastoupeny hlavně chalkopyritem a galenitem, méně pak sfaleritem a pyritem. Nalezen byl i primární chalkozín (Novotný -Pauliš 2006), anatas (Zimák 1984), baryt a minerály vzácných zemin (synchysit, xenotim a minerály skupiny crandallitu) (Dolníček 2010;Kotlánová 2015). Na žilách ve Zlatém dole byly zjištěny dvě generace křemene. Starší mléčně bílý hrubozrnný křemen tvoří samostatné žíly a z rudních minerálů je na něj vázán pouze galenit. Mladší křemen je našedlý, jemnozrnný až středně zrnitý, uzavírá v sobě chalkopyrit a další sulfi dické minerály. Z karbonátů je hojný dolomitický karbonát, který svým chemickým složením odpovídá dolomitu až Fe-bohatému dolomitu ( Metodika a materiálNa haldách ve Zlatém dole byly v letech 2012-2015 odebrány vzorky žiloviny k následnému studiu. Z reprezentativních vzorků byly vyhotoveny oboustranně leštěné destičky. Mikrotermometrická měření byla provedena na aparatuře Linkam THMSG 600 instalované na polarizačním mikroskopu Olympus BX-51 na Katedře geologie PřF UP v Olomouci. U inkluzí byly měřeny následující parametry: T f -teplota zamrznutí, T h -teplota homogenizace, T mice -teplota tání posledního krystalku ledu a T e -teplota eutektika. Salinita byla vypočítána dle Bodnara (1993). Pro genetické typy fl uidních inkluzí byly použity