Současná krize veřejných fi nancí v řadě vyspělých zemí, včetně Eurozony, má být řešena v prvé řadě především snížením veřejných výdajů a to zejména výdajů mandatorní povahy. Druhý možný způsob snížení rozpočtových defi citů, zvýšení daní, má být aplikován pouze v nezbytném a omezeném rozsahu. A to hlavně zvýšením nepří-mých daní, zejména ze spotřeby, případně rozšířením ekologických daní.Situace je o to složitější, že prognózy demografi ckého vývoje naznačují nárůst výdajů spjatých se stárnutím obyvatelstva -hlavně penze a zdravotní péče. Tlaky na udržitelnost veřejných fi nancí se tak budou v příštích desetiletích zvyšovat. Mezi nejvíce ohrožené země patří nejen postsocialistické země jako Slovinsko, Maďarsko a Česká republika, ale i členové Eurozony Španělsko, Irsko, Kypr a Belgie.Snahou aparátu Evropské komise je v těchto měsících především důraz na stabilitu veřejných fi nancí s tím, že škrty ve veřejných výdajích by neměly příliš ohrožovat ekonomický růst a zaměstnanost. Kvalita veřejných výdajů nemůže být ztrácena ze zřetele. Výzkumy evropských statistiků dokumentují odlišné vlivy jednotlivých kategorií veřejných výdajů na ekonomický růst a efektivnost. Především výdaje na vzdělání, vědu a výzkum, veřejné investice, zdravotní péči a aktivní politiku zaměstnanosti mají pozitivní vliv na růst, pokud ovšem nejsou příliš vysoké. Na opačném spektru jsou úrokové náklady dluhu, které jsou vždy jen břemenem ekonomiky.V předloženém příspěvku zkoumáme dopady různých typů vládních výdajů a daní na ekonomický růst. Na rozdíl od většiny studií bereme v úvahu vládní rozpočtové omezení, zdůrazňující vzájemné vazby daní, výdajů a rozpočtové bilance. Po přehledu relevantní světové literatury následuje v sekci 3 rozbor vztahu vládních výdajů a daní