Procesy pustnutí, válečné škody a tzv. sociální úhory : Chebsko v pozdním středověku

Abstract

ÚvodPustnutí a zanikání sídlišť v pozdním středověku je tradičně považováno za jeden z dů-ležitých barometrů sociálně-ekonomického a demografického vývoje. Velká část interpretač-ních přístupů napříč celou Evropou přitom v tomto fenoménu spatřuje nevyhnutelný důsledek depopulace a agrární krize, změn v zemědělských systémech nebo posunů v hospodářských zájmech vrchnosti. Environmentálně založení historici zase preferují úvahy o ekologické katastrofě, půdní erozi, minerálním vyčerpání půd a klimatických změnách, které měly vést k rozsáhlému vylidnění zemědělsky méně příhodných oblastí. Oba tyto hlavní interpretační proudy mají v různých regionech tu menší, tu větší uplatnění, zpravidla v souladu s povahou převláda-jící pramenné evidence a školením zainteresovaných badatelů (nověji např. Pomalu se prosazuje také další pohled, k předcházejícím spíše komplementární než alternativní, jenž vychází z přehodnocení tradičních názorů na venkovské prostředí a středověké rolnictvo. To již není vnímáno jako pasivní oběť zhoršených přírodních podmínek, neosobních ekonomických faktorů nebo libovůle vrchnosti, ale naopak jako aktivní tvůrce podoby a fungování svých vlastních komunit (např. Schofield 2003, 5-8; Alfonso 2007, 8-11;Klír 2008). Některé novější anglické studie, které mohly využít pestřejší a detailnější písemnou evidenci, Archaeologia historica 42, 2, 2017, 713-743 https://doi.org/10.5817/AH2017-2-16 714Tomáš Klír: Procesy pustnutí, válečné škody a tzv. sociální úhory. Chebsko v pozdním středověku spatřují rozhodující příčinu pustnutí v dezintegraci rolnických komunit a oslabení vnitřních sociálních vazeb (Dyer 2010). Teprve to mělo umožnit, aby do rozhodování rolníků vůbec vstoupila otázka, zda mají zůstat, či odejít. Až poté, co rolníci ztratili vazby na svůj domov, mohly se uplatnit nepříznivé a lokálně vždy specifické faktory, které dávaly konečný impuls k tomu, že dlouhodobé existenční strádání, životní těžkosti, nebo jen relativně horší ekonomická bilance vyústily v opuštění vsi. Oslabené a nesoudržné rolnické komunity navíc ztrácely schopnost čelit agresivním ekonomickým praktikám vrchnosti nebo podlehly v konkurenci o přírodní zdroje s obyvateli ze sousedních sídlišť.České středověké prameny dovolují jen vzácně sledovat opouštění vsí jako právě probíha-jící proces, analyzovat jeho mechanismy a kauzální vztahy. Jakákoliv příležitost proniknout za clonu danou nedostatkem pramenů je proto mimořádně cenná, neboť může významně posunout naše stávající poznání a postoupit od volně formulovaných hypotéz na pevnější půdu faktů. Jednu z možností nabízí bohatě strukturovaná řada rejstříků chebské zemské berně, které byly nově zhodnoceny v rámci soustavného výzkumu tohoto regionu (Klír a kol. 2016). Obecná východiska Pustnutí versus zánik sídlištěKaždá usedlost čelila přirozeným demografickým a sociálně-ekonomickým cyklům, které byly odděleny náhlými zlomy jako smrtí, svatbou, odvlečením nebo útěkem. Tyto zlomy nemusely být z rozmanitých příčin ihned překonány a usedlosti zůstávaly různě dlouhou dobu opuštěné nebo je...