Problembasiertes Lernen: Ein Fall für die Rechtsdidaktik?

Zumbach, Jörg; Moser, Stephanie

doi:10.5771/9783845236605-123

Cited by 7 publications

(14 citation statements)

References 0 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…A quite similar study was conducted by Zumbach (2003;Zumbach et al, 2006). He also implemented problem-based learning in a university course.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 92%

“…Bodemer & Dehler, 2011;Engelmann & Hesse, 2010;Fransen, Kirschner, & Erkens, 2011). Some few studies have so far shown that this might have a positive effect (Geister, Konradt, & Hertel, 2006;Martens, 2009;Zumbach, 2003;Zumbach, Reimann, & Koch, 2006). Martens (2009) implemented motivation feedback in a university course on research methods.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

“…According to Zumbach (2003), this is due to a problem solving process within the group. If one group member is less motivated and this is visible in the feedback tool, the other group members get an opportunity to recognize this problem, address it and solve it.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

“…4) Talking about potential motivational problems might remedy them (Zumbach, 2003) which might also be part of the group regulatory process (c.f. Martens, 2009).…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

See 3 more Smart Citations

Effects of Feeding Back the Motivation of a Collaboratively Learning Group

Schoor

Kownatzki

Narciss

et al. 2017

EJREP

View full text Add to dashboard Cite

ResumenIntroducción. La motivación es un tema importante, tanto cara a cara como en equipo colaborativo. Existen varios enfoques para mejorar la motivación, incluidas las herramientas de sensibilización de grupos que proporcionan feedback sobre la motivación del grupo. Sin embargo, este feedback rara vez sin factores de confusión con otras construcciones. Además, sólo se ha supuesto y no investigado que los alumnos hablan con feedback y esto remedia los problemas de motivación, con un aumento observado de la motivación.Método. En nuestro estudio experimental, tríadas trabajaban en una tarea de aprendizaje colaborativo, ya sea con (N = 33) o sin (N = 18) de una herramienta de feedback motivacional.Las tríadas con una herramienta de feedback se vieron impulsados a hablar de sus resultados o no. Se evaluó la motivación y el conocimiento antes y después de su trabajo. Resultados.No se encontraron efectos de la herramienta de feedback sobre la motivación o el conocimiento.Discusión y Conclusión. Estos resultados indican que una herramienta de feedback motivacional sólo es eficaz en determinadas circunstancias que deben ser investigadas más a fondo. Palabras

show abstract

“…A quite similar study was conducted by Zumbach (2003;Zumbach et al, 2006). He also implemented problem-based learning in a university course.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 92%

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

“…4) Talking about potential motivational problems might remedy them (Zumbach, 2003) which might also be part of the group regulatory process (c.f. Martens, 2009).…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 99%

See 2 more Smart Citations

Effects of Feeding Back the Motivation of a Collaboratively Learning Group

Schoor

Kownatzki

Narciss

et al. 2017

EJREP

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Gagné et al, 2005, s. 63). Výzkumně ověřené poznatky o problémově orientovaném vyučování a učení 2 byly shrnuty v několika metaanalýzách a přehledových studiích (Norman & Schmidt, 1992;Albanese & Mitchell, 1993;Vernon & Blake, 1993;Thomas, 1997;Zumbach, 2003;Gijbels et al, 2005;Mamede, Schmidt, & Norman, 2006;Strobel & van Barneveld, 2009). Ze syntézy zmiňovaných prací vyplývá, že: 1) Dovednost algoritmicky nebo heuristicky řešit složitější problém (např.…”

Section: Dosavadní Stav Poznáníunclassified

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Češková¹,

Knecht²

2017

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Jedním z projevů nové kultury vyučování a učení souvisejících s aktuál-ně probíhající kurikulární reformou je (znovu)obnovení zájmu o problémové vyučování a učení. Předkládaná studie se zabývá analýzou výukových situací směřujících k rozvíjení kompetence k ře-šení problémů ve výuce přírodovědy. Autoři hledají odpověď na otázku, jaké je zastoupení a délka jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Zkoumáno je deset videozáznamů vyučovacích hodin přírodovědy, které byly pořízeny v rámci IVŠV videostudie v letech 2010 a 2011. Při identifikaci problémově orientovaných výukových situací vycházíme z přístupu problem-based learning. Data jsou analyzována na základě jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací (kategorie: strukturování problému, iniciování, analyzování problémově orientované úlohy, vyhledávání informací, syntetizování výsledků, sumarizování řešení, prezentování řešení a reflektování procesu řešení). Výsledky naznačují, že nejvíce času je ve výuce věnováno analyzování problému a sumarizování řešení. Dále se ukazuje, že čím je fáze náročnější na kognitivní aktivizaci žáků, tím méně je ve zkoumané výuce zastoupena. Předkládaná studie na pozadí úvah o (ne)kvalitě školní výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problémově orientované vyučování ve výuce přírodovědy uplatňuje, případně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispívalo k rozvíjení nové kultury vyučování a učení.Klíčová slova: kompetence k řešení problémů, problémově orientovaná učební úloha, problémově orientovaná výuková situace, 1. stupeň ZŠ Analysis of Problem-Oriented Learning Situations in Primary Science InstructionAbstract: (Re)discovering interest in problem-based learning and teaching is one of the signs of the new culture of teaching and learning that is connected to the current curricular reform in the Czech Republic. The paper presents an analysis of learning situations that develop the problem-solving competence in primary Science instruction. Its aim was to describe the distribution and length of the phases of problem-oriented learning situations in primary Science instruction. 10 video recordings of primary science lessons from IRSE (Institute for Research in School Education, Masaryk University, Brno) video study were analysed. While identifying problem-oriented learning situations we followed the Problem-based learning approach. The data were analysed according to the phases of problem-oriented learning situations (Problem structuring, Initiation, Analysing the problem-oriented task, Searching for information, Synthesizing findings, Summarizing the solution, Presenting the solution, Reflecting on the solving process). Results show that the most time is allocated to analysing the problem-oriented task and to summarizing the solution. Further we can see that the more demanding in terms of pupils' activity the phase is, the less it is included in the instruction. The presented paper can help to clarify if and how problem-oriented teach...

show abstract

Perspektiven für berufliche Didaktiken in akademischen Lern- und Arbeitsbereichen

Schaper

2024

Didaktiken Der Beruflichen Und Akademischen Aus- Und Weiterbildung

View full text Add to dashboard Cite

Problembasiertes Lernen: Ein Fall für die Rechtsdidaktik?

Cited by 7 publications

References 0 publications

Effects of Feeding Back the Motivation of a Collaboratively Learning Group

Effects of Feeding Back the Motivation of a Collaboratively Learning Group

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Perspektiven für berufliche Didaktiken in akademischen Lern- und Arbeitsbereichen

Contact Info

Product

Resources

About