Problematika vícečetných pohřbů v novověku. Případová studie pohřebiště z 18. století v Semonicích u Jaroměře / Multiple Burials in the Early Modern Period. The case study of an 18th-century burial ground in Jaroměř–Semonice

Abstract

The study addresses the issue of multiple burials in the Early Modern period based on the example of the excavation of the burial ground near Jaroměř–Semonice (east Bohemia, Czech Republic). The rescue excavation of the site was conducted in 2017–2019. A group of 33 grave pits were set in an atypical position outside the regular cemetery, though in the vicinity of the niche chapel. A total of 66 individuals were buried here, with some some of them deposited in multiple graves. Based on an anthropological evaluation of the remains, the demographic structure does not correspond to the general population, as men and young individuals from the juvenis and adultus I age groups, the health condition of which was good, predominate among the deceased. Trauma associated with a violent death was not recorded. According to the indirect evidence of historical sources, we interpret the site as a probable epidemic burial ground where dead members of one of the military camps occurring nearby in the years 1745, 1758 and1778 were buried.

Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrchlabí (Čechy) : objev nejstarší fáze městského kostela

“…Bartoloměje (Čiháčková-Omelka-Řebounová 2011), jihlavského pohřebiště u kostela sv. Jakuba (Omelka-Šlancarová 2012) (Drnovský-Průchová 2021).…”

Hromadné hroby jako příklad zvláštního zacházení se zemřelými ve středověku a hřbitov u kostela Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře - Sedlci

“…Volba pohřbívání do hromadných hrobů byla nejen přirozenou a efektivní reakcí na zvyšující se počet úmrtí, ale u epidemií vysoce virulentních nákaz i účinným hygienickým opatřením. Každý z vícečetných hrobů je jedinečnou entitou (Drnovský-Průchová 2021), a tak pro ně zatím nebyl ustanoven terminologický konsensus, a různé definice a vymezení předkládali a předkládají badatelé jak forenzního, tak archeologického zaměření. Vícečetné hroby lze rozdělit do dvou kategorií na synchronní (hromadné), které vznikly současnou depozicí zemřelých nebo jejich depozicí ve velmi krátké době, v níž nestačil proběhnout rozklad měkkých tkání, a hroby diachronní (kolektivní), kdy docházelo k více po sobě následujícím depozicím s delšími časovými odstupy.…”

“…Každý ze skeletů zaznamenává unikátní příběh konkrétního individua a umožňuje nám díky dekódování markerů lidské kostry interpretovat a rekonstruovat život minulých populací na úrovni celých komunit nebo osteobiografii jednotlivce (Inglis-Halcrow 2018, 45). Přesto je objasnění okolností a příčin vzniku hromadných hrobů a propojení zkoumaného pohřebiště s konkrétní historickou událostí zpravidla obtížné, a to i u novověkých nálezů (Konopásek 2014;Drnovský-Průchová 2021;Brzobohatá-Frolík-Zazvonilová 2019). Z větší části jde totiž o nálezy, které postrádají jakýkoli odraz v písemných pramenech.…”

Vícečetné hroby únětické kultury. Nové objevy z Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice) a z Chleb (okr. Nymburk) / Mass Graves of Únětice Culture. New Discoveries from Roudnice nad Labem (Litoměřice District) and Chleby (Nymburk District) in the Czech Republic

“…Problematice vícečetných hrobů se v nedávné době věnoval článek P. Drnovského a E. Průchové (Drnovský -Průchová 2021), který se zabývá těmito hroby z období novověku. Přesto v české archeologii stále ještě postrá-dáme jasně definovanou a rozvinutou terminologii v oblasti pohřebního ritu, a to se týká i vícečetných hrobů.…”