Pro potřeby znalecké praxe je nutno často určovat potenciální tržní cenu pohledávek a závazků plynoucích ze smluv, které zavazují smluvní straně k finančnímu plnění, jehož velikost závisí na faktorech, které bývají v těchto smlouvách poněkud nepřesně nazývány "úrokovými měrami" či "měnovými kurzy".Moderní literatura zabývající se oceňováním úrokových a měnových derivátů je poměrně bohatá -počínaje modernějšími pracemi (Hull -White, 1990), kde lze nalézt bohatý seznam tehdejší literatury vztahující se oceňování měnových opcí, či Kaushik -Jarrow, 1991), až po například oceňování úrokových derivátů cap a floor, kterými se podrobně zabývají AliDualeh, 2003) nebo (Gupta -Subrahmanyam, 2005), kde lze rovněž nalézt bohatý seznam literatury vztahující se k úrokovým derivátům. V případě reálných opcí, které také mohou souviset s úrokovými měrami či měnovými kurzy, pak lze připomenout práci (Damodaran, A., 2005).V článku je proto popsán obecný postup, jakým lze oceňovat tzv. deriváty, jejichž potenciální tržní cena (hodnota) závisí na velikosti úrokových sazeb či obecněji velikosti výnosností do doby splatnosti dluhopisů a velikosti měnových kurzů. Oceňování je provedeno bez nutnosti používání binomického či Black-Scholesova modelu oceňování opcí. Článek volně navazuje na práci (viz Brada, 2012a), kde je popsán způsob, jakým lze přistupovat k oceňování dluhopisů svolatelných ze strany emitenta (callable bonds) a dluhopisů svolatelných ze strany majitele (puttable bonds) a na práci (viz Brada, 2012b), kde je popsán způsob oceňování úrokových swapů.Za derivát bývá označován investiční nástroj, jehož tržní cena závisí na velikosti tzv. tržních faktorů, mezi které patří například velikost ceny akcií, velikost referenčních úrokových sazeb, velikost výnosností do doby splatnosti (yield to maturity) konkrétních dluhopisů, velikost akciových burzovních indexů, velikosti burzovních indexů volatility, velikost referenčních měnových kurzů, velikost cen komodit, průměrná velikost dešťových srážek, průměrná roční teplota apod. Povšimněme si, že velikost tržních faktorů můžeme velmi dobře měřit a velikost tržního faktoru můžeme vyjádřit číslem.Z obecného hlediska lze za derivát považovat i akcii, na níž můžeme nahlížet jako na portfolio složené z opcí. Akcie je tedy portfoliem opcí, které dávají svému majiteli právo podílet se na výnosu akciové společnosti, právo podílet se na likvidačním zůstatku akciové společnosti, právo podílet se na řízení akciové společnosti a v podmínkách ČR rovněž právo podílet se na navyšování základního kapitálu společnosti tak, aby nedošlo k naředění velikosti procentního majetkového zastoupení akcionáře na základním kapitálu. Ovšem cena akcie může záviset jak na shora zmíněných tržních faktorech, tak i na dalších obtížně kvantifikovatelných či obtížně identifikovatelných skutečnostech -například na způsobu, jakým jsou zachyceny a vykazovány # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, který je realizován v rámci institucionální podpory VŠE IP10004...