Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie

Abstract

Příspěvek se zabývá a) vztahem pravěkého osídlení k půdám na území dnešních Čech, b) vztahem mezi obilninami pěstovanými v pravěku a vybranými parametry přírodního prostředí, zejména půdní produktivity, na území celé České republiky. Vztahy archeologických období a půdních typů se dají na úrovni makroregionu rozdělit do čtyř skupin, které v zásadě odpovídají vývoji pravěkého orebního zemědělství. Všechny zemědělské kultury přednostně využívaly oblasti kvalitních půd, ale byly schopné hospodařit i na půdách s nižší kvalitou. Silná vazba osídlení a nejlepších orebně zemědělských půd přestává platit v průběhu mladší fáze starší doby bronzové, ale opět se projevuje v závěru pravěku zejména v době stěhování národů. Nejdůležitější environmentální proměnnou, která ovlivňuje složení pravěkých souborů pěstovaných obilnin je kvalita půdy. To je nejvíce patrné na poměru pěstovaných pšenic a ječmene: s klesající půdní kvalitou stoupá podíl ječmene a klesá podíl pšenic. Ačkoliv ekologické nároky pravěkých obilnin nejsou známy, ukazuje se, že prospívaly za podobných podmínek jako dnešní odrůdy a strategie pravěkého zemědělství byla podobná dnešním neindustriálním zemědělským komunitám, to znamená dosažení stabilní úrody pomocí vhodného výběru optimálních plodin vzhledem k lokálním podmínkám.

Holocene transformation of natural steppe into an agricultural landscape in the Polabí and Pojizeří Lowlands, Czech Republic, based on mollusc evidence

“…The Polabí lowland Late Glacial and Holocene environment has been reconstructed previously based on pollen analyses (Břízová, 1998; Dreslerová and Pokorný, 2004; Dreslerová et al, 2004; Petr and Novák, 2014; Petr et al, 2014) and scattered mollusc findings (Ložek, 1952; Ložek and Šibrava, 1982). On the contrary, we have almost no earlier evidence of the Holocene environment of the Pojizeří lowland, so the mollusc succession described in this study represents the first view of the development of this area.…”

“…Thus, the impoverishment of forest communities and the occurrence of open habitats during the interglacial forest climatic optimum is characteristic only of the Holocene. It can be explained by a combination of the drier Holocene climate in comparison with the Eem (Stebich et al, 2020) and early agriculture impact (Dreslerová, 1995; Dreslerová et al, 2004; Dreslerová and Pokorný, 2004; Dreslerová et al, 2019) amplifying frequent erosion events (Jílek et al, 1995).…”

“…The annual precipitation of these areas is recently around 500 mm. In addition to the extreme climate, these steppe enclaves could be kept open by large herbivores grazing (Vera, 2000; but Birks, 2005), thus the first farmers probably changed open chernozem areas to agricultural landscapes (Dreslerová and Pokorný, 2004). But there is not enough evidence for either.…”

Pravěká transhumance a salašnické pastevectví na území České republiky: možnosti a pochybnosti

“…1. polovina subboreálu), které jsou situovány výrazněji v podhorském či dokonce horském prostředí ve vzdálenosti do 20 km od horských hřebenů. Soudě podle studií, které prokázaly spíše lokální charakter pylového spadu v malých sedimentačních lokalitách (ve smyslu Sugita 2007; Dreslerová -Pokorný 2004;Dudová et al 2010;Kozáková et al v tisku) se tyto vzdálenosti zdají být veliké. Mechanismus transportu pylových zrn však není dobře poznaný a zvláště v horském prostředí se složitým vzdušným prouděním je zatím prakticky nepredikovatelný.…”

Waste disposal processes and landfill management in Late Bronze Age inner periphery of the central Europe: Březnice settlement site (South Bohemia)

“…This approach has traditionally been used primarily to reconstruct the palaeoeconomy of settlement areas (eg. Van Dreslerová et al 2016). Plant remains from archaeological sediments have made a signi cant contribution to the reconstruction of the structure of agricultural production in the hinterland of settlements and the creation of food patterns of prehistoric societies (Jones 1984(Jones , 1987.…”