Postoje českých učitelů k vnější diferenciaci žáků a možné hodnotové kořeny těchto postojů

Abstract

Abstrakt: Stať se zaměřuje na postoje českých učitelů k vnější diferenciaci žáků (rozdělování žáků do školních tříd a škol na základě jejich schopností a výsledků). Pro analýzu je využito sekundárních dat z reprezentativního šetření 1002 učitelů regionálního školství. Šetření provedla na jaře roku 2009 agentura Factum Invenio pro MŠMT. Nejprve jsou porovnány postoje učitelů k oběma směrům vnější diferenciace, tj. k vytváření samostatných školních tříd pro nadanější žáky a k vytváření speciálních školních tříd pro méně nadané. Na základě konfrontace s dalšími postoji učitelů (např. přístup k žákům a k hodnocení žáků, vnímání učitelské profese, důvody volby pedagogické dráhy) jsou představeny čtyři ideálně-typické sady postojů: tradiční, rozvíjející, pohodlný a pomáhající, které jsou napojeny vždy na jednu z kombinací postojů k oddělování nadanějších a méně nadaných žáků. Klíčová slova: vnější diferenciace, učitelé, postojeCzech teachers' attitudes toward tracking and possible value roots of these attitudes Abstract: The paper focuses on Czech teachers' attitudes toward tracking (separating pupils into groups with different curricula on the basis of their abilities and school results). The analysis is based on secondary data set from 2009 covering 1002 Czech teachers. The survey was realized on spring 2009 by Factum Invenio agency to order of Czech Ministry of Education, Youth and Sports. Teachers' attitudes to both low track and high track are compared and confront with other teachers' attitudes and beliefs (such as aproach to pupils and evaluation of pupils, reasons for pedagogical career choice etc.). Four ideal-typical sets of teachers' attitudes are introduced: traditional, enhancing, helpful and easy-going. Each of them is connected to a specific combination of attitudes towards the high and low tracking.

Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci

“…Diferenciací je obecně myšleno rozdělování žáků podle určitých kritérií do různých segmentů vzdělávacího systému (Lucas, 2001). Děje se tak ze snahy vyhovět rozmanitým potřebám různých žáků (Mouralová, 2013). V diferencovaných vzdělávacích systémech, mezi něž se řadí i ten český, diferenciace probíhá v různých podobách na všech jeho úrovních.…”

Kontexty rozmanitosti – nad novým číslem časopisu Pedagogika

“…V této souvislosti patří k relevantním tématům otázka rozdělování žáků podle schopností (výkonu, talentu, nadání, potřeb apod.). Názory na něj byly zjišťovány z pohledu veřejnosti (Greger et al, 2009), učitelů (Greger & Holubová, 2010;Mouralová, 2013;Navrátilová, 2020), případně obojího (Straková, Simonová & Friedlaenderová, 2019), nebyly však zatím sledovány v mikroprostředí třídy z pohledu samotných žáků a žákyň. Tuto mezeru ve zkoumání zaplňuje uvedená studie, která je podle Navrátilové součástí širšího výzkumu mapujícího způsoby kognitivní selekce a seskupování žáků v českých školách.…”

Spolu, a přece odděleně: podoba částečně diferencovaného vzdělávání na druhém stupni ZŠ optikou učitelů

“…Výzkumy totiž ukazují, že názory na trvalou diferenciaci žáků jsou u pedagogické i laické veřejnosti nekonzistentní (např. Greger et al, 2009;Mouralová, 2013). Často diskutovaným typem vnější diferenciace jsou víceletá gymnázia.…”