Pojmové zakotvení modelu spirituální gramotnosti v českém pedagogickém prostoru a možnosti její kultivace ve školním prostředí

Abstract

Studie s využitím metody pojmové analýzy zdůrazňuje téma spirituální gramotnosti (jako rozvoje specifické duchovní osobnostní kvality jedince) ve veřejném sekulárním školství. Spirituální dimenze je součástí lidského způsobu bytí a neměla by být zaměňována za religiózní vztah k posvátnému. Vyjevuje se ve čtyřech typech vztahů, přičemž první je vztahem k sobě s důrazem na schopnosti sebereflexe a kladení otázek po smyslu života. Druhý je vztahem k lidem v přátelském a láskyplném postoji. Třetí zakládá vztah k přírodě v modu spřízněnosti a citlivosti. A čtvrtý je přesahem zažívaným v údivu a úžasu při transcendenci zakoušené v transformativních prožitcích. Příspěvek závěrem upozorňuje na vybrané možnosti, jimiž lze spirituální gramotnost kultivovat ve veřejném školství s ohledem na věkové dispozice dětí a mládeže.

Spirituální gramotnost na prvním stupni základní školy

“…Termín spirituální gramotnost není v pedagogice příliš frekventovaný, a pokud se používá ve společenskovědním výzkumu, pak takřka výlučně v náboženském porozumění (Binder, 2011;Brussat & Brussat, 1998;Holmberg et al, 2021;Morehouse, 1999). K ojedinělým nám známým výjimkám patří přehledová zahraniční studie (Polemikou & Da Silva, 2022) a české představení čtyřdimenzionálního modelu spirituální gramotnosti (Jirásek, 2023). Cílem tohoto textu je poukázat na to, jakým způsobem lze rozvíjet spirituální dimenzi v rozvoji dětí v sekulárním prostředí na prvním stupni základních škol, tedy jaké jsou na tomto stupni vzdělávání možnosti rozvoje spirituální gramotnosti.…”

“…Termín spirituální gramotnost se začíná v Čechách reflektovat teprve nyní (Jirásek, 2023), v anglickém ekvivalentu (spiritual literacy) se sporadicky objevuje v zahraniční literatuře, vždy však v přímém propojení s náboženským rozměrem života, navíc v sémanticky neukotvené a neujasněné podobě. Nejzřetelnějším vymezením je hledání posvátného ve všedním životě (Brussat & Brussat, 1998), připomeňme však, že v religionistickém diskursu se pro tutéž oblast používá rovněž sousloví implicitní náboženství (Bailey, 2012).…”

“…Spirituální gramotnost proto vnímáme jako sféru kultivace prožívání ve čtyřech dimenzích (Jirásek, 2023):…”