Studie rozebírá dynamiku vztahů mezi klášterem augustiniánů-kanovníků ve Fulneku a nekatolickou vrchností v předbělohorském období. Postupně se zabývá třemi výraznými osobnostmi z řad panstva a jejich vztahem ke klášteru: Husovým stoupencem Lackem I. z Kravař, utrakvistou Bernardem z Žerotína a členem Jednoty bratrské Janem II. starším Skrbenským z Hříště. Studie mapuje postupnou radikalizaci jejich konfesijního střetávání s fulneckými augustiniány od opomíjení kanonie, přes spory v rovině vrchnostenské, až po vyhrocený náboženský konflikt.