Minimum Wage and Labour Market

Abstract

ÚvodSnaha o stanovení "spravedlivé" odměny za vykonanou práci je snad stará jako lidstvo samo. Vyjednávání odměny za práci však bylo velmi dlouhou dobu založené na tradici, případně na síle vyjednávajících stran, s nástupem tržního mechanismu potom otázkou střetu nabídky a poptávky na svobodném trhu. Avšak teprve koncem 19. století, s postupným posilováním role státu i s jeho prvními intervencemi v ekonomice, lze se i na trhu práce setkat s významnými státními zásahy (nejdříve např. v podobě zákonů, regulujících pracovní dobu).Bezpochyby jednou z velmi silných, mnohostranně působících státních intervencí do tržního mechanismu je stanovení minimální mzdy (nejčastěji zákonnou normou, ale i v podobě různých "limitů" či omezení pro kolektivní smlouvy). Přitom zákonná minimální mzda není kategorií novou -setkáváme se s ní již před první světovou válkou.V roce 1912 byl poprvé přijat zákon o minimální mzdě ve státě Massachusetts (USA), v následujících deseti letech se o tuto státní regulaci pokusilo dalších několik států USA (Card, Krueger, 1995). Ani Evropa nezůstala stranou -v Anglii se stát od roku 1914 tímto způsobem snažil zlepšit tíživou situaci domácích pracovníků, později dělníků v textilním a konfekčním průmyslu (Engliš, 1931).V současné době je v mnoha zemích (včetně České republiky) minimální mzda již samozřejmou součástí legislativy. Na význam, dopady a samotné ekonomické a sociální funkce minimální mzdy jsou ale stále (nejen v ČR) rozporuplné názory. Na jedné straně je vyzdvihováno, že může motivovat zaměstnance k přijetí a vykonávání (byť nízkoplacené) práce (a může je chránit před chudobou) a zaměstnavatelům může pomoci zajistit rovné podmínky mzdové konkurence, na straně druhé ale může vést právě pro tyto nízkoplacené a zpravidla málo kvalifi kované pracovníky k omezení pracovních příležitostí (minimální * Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská (lajtkepova@fbm.vutbr.cz).