Mathematics in Perception of Pupils and Teachers

Abstract

The presented study shows the possibilities of increasing the teacher's professional competencies using focused self-reflection on the basis of confrontation of his or her own ideas, expectations and observations with data obtained mostly from the statements of pupils. The study is based on the results of research carried out in the Czech republic (sample: 3108 pupils from 25 elementary schools and 179 teachers of these pupils). The attitudes towards mathematics from the point of view of pupils were analyzed, as well as the teachers' perceptions of pupils' attitudes. The monitored variables are: popularity, difficulty, and importance of the subject, self-reflection of one's own talent for the subject, how interesting pupils find the subject, and their motivation and diligence in mathematics, complemented by the pupils grades and teachers' evaluation of each pupil's performance in mathematics. The study also provides examples of the trend of German pedagogical-psychological research and shows the parallels and possible directions of comparative research in the given area.

Factors Explaining the Interest of Czech Students in Reading and Mathematics

“…Foreign language was perceived positively, without dramatic changes between different years of schooling. Pavelková and Hrabal (2012) relate low level of interest in mathematics to its perceived difficulty. In their study of attitudes towards school subjects among Czech students at 2 Although the prototypical trajectory goes from situational to individual interest, an opposite process of arousing situational interest on the basis of a strong individual interest can also be observed (Krapp, 2002).…”

Změna postojů českých žáků k matematice během školní docházky

“…Autoři shrnují, že matematika je žáky vnímána jako jeden z nejneoblíbenějších a nejobtížnějších předmětů, žákovské výkony jsou učiteli prostřednictvím známek i nejhůře hodnoceny. Zároveň je matematika žáky vnímána jako vysoce významný předmět (Pavelková & Hrabal, 2012). Výsledky výzkumů těchto autorů naznačují, byť na to nebyla primárně zaměřena výzkumná pozornost, že mezi 6. a 9. ročníkem dochází u žáků ke snížení obliby matematiky, narůstá pociťovaná obtížnost tohoto předmětu a žákům klesá sebevědomí ohledně nadání pro matematiku.…”

Obliba školní matematiky a její souvislost s externím hodnocením a sebehodnocením

“…Hypotéza 1 (S narůstajícím věkem klesá obliba matematiky) byla potvrzena. Trend snižování obliby matematiky mezi 4. a 9. ročníkem byl jednoznačně potvrzen, přičemž podobně jako v jiných výzkumech byl výraznější pokles zaznamenán na začátku 2. stupně ZŠ (Hrabal & Pavelková, 2012). Podobně jako Chvál (2013) ale vnímáme dosud nezodpovězenou otázku, do jaké míry je pokles obliby dán nástupem puberty, která přináší posun v zájmech, nebo povahou kurikula a vyučovacích metod.…”

“…Další sledovaná hypotéza se týkala genderových rozdílů (Chlapci považují matematiku za oblíbenější předmět než dívky). Naše studie, podobně jako předchozí zahraniční (Mullis et al, 2012) a zejména české (Hrabal & Pavelková, 2012;Chvál, 2013;Federičová & Münich, 2015), potvrdila vyšší oblibu matematiky na straně chlapců. Rovněž se ukázalo, že chlapci dosáhli vyšší úspěšnosti v matematickém testu i vyššího sebehodnocení.…”

“…Tyto studie také ukazují, že v průběhu 2. stupně základní školy dochází k výraznému snižování obliby matematiky. Nalezen byl navíc rozdíl mezi dívkami a chlapci, přičemž chlapci považují matematiku za oblíbenější a méně obtížný předmět než dívky (Pavelková & Hrabal, 2012).…”