Konec pedagogiky: kritický esej

Švaříček, Roman

doi:10.5817/sp2013-2-3-4

Cited by 5 publications

(1 citation statement)

References 26 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Náš výzkum podporuje závěry některých předchozích výzku-mů, které naznačily, že výuka v primárních školách v Česku má výrazně lepší kvalitativní parametry (co se znaků nové kultury vyučování a učení týče) ve srovnání s výukou na vyšších stupních škol (srov. Kučera, 2005;Švaříček, 2013;aj.). Podíl problémově orientovaných výukových situací na celkovém výukovém času činil v námi analyzovaných vyučovacích hodinách 26 %.…”

Section: Diskuseunclassified

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Češková¹,

Knecht²

2017

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Jedním z projevů nové kultury vyučování a učení souvisejících s aktuál-ně probíhající kurikulární reformou je (znovu)obnovení zájmu o problémové vyučování a učení. Předkládaná studie se zabývá analýzou výukových situací směřujících k rozvíjení kompetence k ře-šení problémů ve výuce přírodovědy. Autoři hledají odpověď na otázku, jaké je zastoupení a délka jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Zkoumáno je deset videozáznamů vyučovacích hodin přírodovědy, které byly pořízeny v rámci IVŠV videostudie v letech 2010 a 2011. Při identifikaci problémově orientovaných výukových situací vycházíme z přístupu problem-based learning. Data jsou analyzována na základě jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací (kategorie: strukturování problému, iniciování, analyzování problémově orientované úlohy, vyhledávání informací, syntetizování výsledků, sumarizování řešení, prezentování řešení a reflektování procesu řešení). Výsledky naznačují, že nejvíce času je ve výuce věnováno analyzování problému a sumarizování řešení. Dále se ukazuje, že čím je fáze náročnější na kognitivní aktivizaci žáků, tím méně je ve zkoumané výuce zastoupena. Předkládaná studie na pozadí úvah o (ne)kvalitě školní výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problémově orientované vyučování ve výuce přírodovědy uplatňuje, případně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispívalo k rozvíjení nové kultury vyučování a učení.Klíčová slova: kompetence k řešení problémů, problémově orientovaná učební úloha, problémově orientovaná výuková situace, 1. stupeň ZŠ Analysis of Problem-Oriented Learning Situations in Primary Science InstructionAbstract: (Re)discovering interest in problem-based learning and teaching is one of the signs of the new culture of teaching and learning that is connected to the current curricular reform in the Czech Republic. The paper presents an analysis of learning situations that develop the problem-solving competence in primary Science instruction. Its aim was to describe the distribution and length of the phases of problem-oriented learning situations in primary Science instruction. 10 video recordings of primary science lessons from IRSE (Institute for Research in School Education, Masaryk University, Brno) video study were analysed. While identifying problem-oriented learning situations we followed the Problem-based learning approach. The data were analysed according to the phases of problem-oriented learning situations (Problem structuring, Initiation, Analysing the problem-oriented task, Searching for information, Synthesizing findings, Summarizing the solution, Presenting the solution, Reflecting on the solving process). Results show that the most time is allocated to analysing the problem-oriented task and to summarizing the solution. Further we can see that the more demanding in terms of pupils' activity the phase is, the less it is included in the instruction. The presented paper can help to clarify if and how problem-oriented teach...

show abstract

Section: Diskuseunclassified

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Češková¹,

Knecht²

2017

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

Education Experts : Agents of Contemporary Educational Discourse?

Šimáková

2024

Journal of Pedagogy

View full text Add to dashboard Cite

More and more experts from the social sciences are appearing in the media to provide expert opinions on media coverage of events and social issues. However, with regard to the conditions under which media content is produced, a growing number of voices have been pointing to the fact that quasi-experts with a media interest tend to speak more in the media than scientifically trained scholars. This article conducts an analysis of media outputs to examine whether this criticism is relevant to the field of education in the Czech media landscape, and the analysis shows that in almost half of cases the so-called “education experts” commenting on education in the media were quasi-experts – people to whom the authority and status to speak on education is attributed by the media – rather than scholarly experts. The analysis results in a classification of experts on education speaking in the Czech media – they usually choose similar rhetoric and accentuate only selected educational topics.

show abstract

Učitel v předškolním vzdělávání a jeho příprava na profesi

Syslová¹

2017

View full text Add to dashboard Cite

Konec pedagogiky: kritický esej

Cited by 5 publications

References 26 publications

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Education Experts : Agents of Contemporary Educational Discourse?

Učitel v předškolním vzdělávání a jeho příprava na profesi

Contact Info

Product

Resources

About