Kaldor on method: a challenge to contemporary methodology

Axiomatization and Formalism in Economics

“…Similarly in our methodological work, we sought to reformulate the methodological framework of economics based on developments in twentieth‐century philosophy of science with the aim of re‐establishing the centrality of empirical content in the context of economic theory construction and testing (Boylan and O'Gorman, 1991, 1995, 1997a, b, 2001, 2005). While our starting methodological point differs from that of critical realism, we share with them the same methodological concerns of critique and re‐orientation of orthodox methodology and by implication economic theorizing and modelling.…”

Critical Realism as an Ontological Basis of Post-Keynesianism

“…Nicholas Kaldor nikdy systematicky neformuloval alternativní metodologický koncept, přesto, jak uvádějí například autoři Thomas Boylan a Paschal O'Gorman, reprezentuje jeho poválečné dílo jednu z ústředních kritik ortodoxní teorie a její metodologie ve dvacátém století (Boylan;O'Gorman, 1997, s. 503). V této kritice jsou pak dle mnohých implicitně zahaleny Kaldorovy metodologické vize, a to přibližně počínaje rokem 1966, kdy kulminoval takzvaný "spor dvou Cambridgí" (viz další text).…”

“…Neoklasika tedy trpí nejen "empirickou neadekvátností" (Boylan;O'Gorman, 1997, s. 504), ale není v Kaldorových očích ani schopna pojmout komplexitu neustále se rozvíjejících trhů a potažmo celých ekonomických systémů. Kaldor přitom zřetelně odlišuje "velkou inovativní éru třicátých let" od poválečného vývoje ortodoxie, který je charakteristický matematickou "kolonizací" ekonomie.…”

“…Kaldor přitom zřetelně odlišuje "velkou inovativní éru třicátých let" od poválečného vývoje ortodoxie, který je charakteristický matematickou "kolonizací" ekonomie. Tato kolonizace přišla podle něj ruku v ruce s touhou -zde si půjčuje výraz fyzika Wernera Heisenberga -vytvořit "matematický krystal" v podobě neowalrasovského konceptu; takový dokonale logický systém, který již nebude možno dále vylepšit, ale jenž, dodává Kaldor, bude na druhou stranu nahlížet realitu mnohem pokřiveněji (Kaldor 1985, s. 60;Boylan;O'Gorman, 1997, s. 511).…”

“…Zásadním prvkem v alternativním Kaldorově vidění, které v jisté míře navazovalo na "evoluční paradigma" Alfreda Marshalla (Boylan;O'Gorman, 1997, s. 511), byl průběžný a nevratný čas, kvůli jehož stálému běhu je nemožné předpokládat jakékoliv neměnné konstanty a kvůli němuž je změny třeba nahlížet jako systému endogenní, a nikoliv exogenní, což znatelně omezuje prostor pro predikci. A dále, jestliže jsou ekonomické síly vysvětlovány na základě interakce souboru exogenně daných proměnných s endogenními, vysvětlovanými proměnnými, pak mají-li být v rámci neowalrasovského pojímaní času exogenní faktory považovány za stabilní, musí být zbaveny své závislosti na historii v těch nejpodstatnějších charakteristikách (Kaldor, 1985, s. 62).…”