Inflammatory biomarkers and coronary restenosis in patients with type-2 diabetes

Abstract

Cíl práce: Otestovat klinickou způsobilost nových biomarkerů predikovat výskyt koronární restenózy po PCI u diabetických pacientů se stabilními formami ischemické choroby srdeční. Metodika: Soubor tvoří 27 pacientů s diabetes mellitus 2. typu a stabilní formou ischemické choroby srdeční, kteří se podrobili perkutánní koronární intervenci (PCI) v letech 2007-2008. Před procedurou, za jeden měsíc a za šest měsíců po PCI bylo provedeno klinické vyšetření, laboratorní stanovení běžných biochemických parametrů a odběry krevních vzorků ke stanovení ul trasenzitivního CRP (hsCRP), solubilního ligandu CD40 (sCD40L) a monocytárního chemoatraktivního proteinu-1 (MCP-1). Po šesti měsících byla provedena kontrolní koronarografi e a pomocí kvantitativní koronární analýzy (QCA) vyhodnocena přítomnost angiografi cké restenózy. Výsledky: Restenóza byla defi nována jako přítomnost opětovného zúžení > 50 % lumen tepny ve srovnání s výchozím stavem po PCI a byla detekována u 12 pacientů. Nebyl přítomen signifi kantní rozdíl v koncentraci hsCRP mezi pacienty bez restenózy a s restenózou před PCI (2,7 vs. 4,0; p = 0,093), jeden měsíc po PCI (1,2 vs. 1,3; p = 0,548) a šest měsíců po PCI (2,5 vs. 1,2; p = 0,347). Při srovnání obou podskupin nebyl přítomen ani signifi kantní rozdíl v koncentraci sCD40L před PCI (11,9 vs. 11,0; p = 0,867), jeden měsíc po PCI (8,3 vs. 8,2; p = 0,829) a šest měsíců po PCI (2,5 vs. 1,2; p = 0,905). Nebyl přítomen ani signifi kantní rozdíl v koncentraci MCP-1 před PCI (270,2 vs. 274,8; p = 0.683), jeden měsíc po PCI (316,0 vs. 338,0; p = 0,648) a šest měsíců po PCI (311,0 vs. 290,8; p = 0,755). Závěr: V rámci pilotního projektu jsme na malém souboru neprokázali význam sérové koncentrace hsCRP, sCD40L a MCP-1 pro predikci in-stent restenózy u diabetiků 2. typu. Klíčová slova: Koronární restenóza -Zánětlivé markery -hsCRP -sCD40L -MCP-1