Impact of Right-Sided-Catheter-Based Valve Implantation on Decision-Making in Congenital Heart Disease

Abstract

There is a growing appreciation for the adverse long-term impact of right-sided valvular dysfunction in patients with congenital heart disease. Although right-sided valvular stenosis and/or regurgitation is often better tolerated than left-sided valvular dysfunction in the short and intermediate term, the long-term consequences are numerous and include, but are not limited to, arrhythmias, heart failure, and multi-organ dysfunction. Surgical right-sided valve interventions have been performed for many decades, but the comorbidities associated with multiple surgeries are a concern. Transcatheter right-sided valve replacement is safe and effective and is being performed at an increasing number of centers around the world. It offers an alternative to traditional surgical techniques and may potentially alter the decision making process whereby valvular replacement is performed prior to the development of long-term sequelae of right-sided valvular dysfunction.

Electrophysiology and structural interventions in adults with congenital heart disease: Comparison of combined versus separate procedures

“…6 Both EP and structural interventionalists now find themselves confronted with these procedures on a frequent basis in order to definitively address issues related to brady-and tachyarrhythmias; valve pathology, residual septal defects, and vascular stenoses. Recent procedural 7-9 and technological [9][10][11] advances result in percutaneous interventions often replacing the traditional surgical approach. Ironically, despite the frequent requirement for both EP and structural procedures, there is a paucity of data on a combined single-procedure strategy.…”

Cardiac arrest in patient with significant pulmonary regurgitation after surgical valvulotomy at 10 years of age for isolated pulmonary stenosis

“…[8]. Obecně je doporučeno provést PVR před vznikem těžké dysfunkce nebo dilatace PK, i když většina poznatků pochází od pacientů s TOF [9]. Používá se nejčastěji bioprotéza nebo homograft.…”

“…Vzácně lze použít při indikaci trvalé antikoagulační terapie i mechanickou protézu. Životnost bioprotéz u dospělých se předpokládá na 10-20 let [9].…”

“…Perkutánní implantace pulmonální chlopně (PPVI) je možnou alternativou k izolované chirurgické PVR u pacientů, kteří mají biologickou protézu nebo konduit (většinou homograft, může jít i o xenograft) s významnou stenózou nebo regurgitací [9,10]. Momentálně je v klinickém užívání nejdéle chlopeň Melody (Medtronic) s dobrými krátkodobými i dlouhodobými výsledky a nově i chlopeň Edwards SAPIEN.…”

“…Riziko fraktury stentu chlopně se podařilo snížit prestentingem cílové zóny implantace. U chlopně Melody je udáváno vyšší riziko infekční endokarditidy (IE) [9]. Správné načasování PVR u asymptomatických nemocných je obtížné.…”