Glosy o Velké válce

Abstract

Abstract:The featured observations represent selected viewpoints of World War I, highlighting background events that led to the war. They present the situation in Austro-Hungary for whom the war was a tool to solve its political problems and further demonstrate how the war actually made the aforementioned country's relations with national groups more complicated. The observations also focus on the image of the war, distorted by propaganda, and the situation on both the front line and in the hinterland. Last but not least they deal with the war from the Czech viewpoint, unique for many reasons including the fact that at this time the Czechs were escalating their attempts at creating their own state.Keywords: First World War, Austro-Hungary, war propaganda, situation on the front and in the hinterland, Czech perception of the war, issues concerning the creation of a state DOI: 10.14712/23363525.2014.4 Zprvu to vypadalo, že v české společnosti půjde o zapomenuté výročí, ač upomínalo na dějinotvorné události staré právě sto let. Pak přeci jen -a dokonce až nadbytečně, jak bývá v takové situaci zvykem -začal přicházet ke slovu "dějepis" umocněný prožitky a zkuše-nostmi z onoho staletého úseku v životě států, národů a několika generací. Válka, seslaná v roce 1914, na tehdejší hlavní část světa dala 20. století do počátků tolik nových rysů, vlastností, neštěstí, neobvyklých výzev, nečekaných vývratů a zrodů, změn, že byla shledá-na nejen časovým, ale hlavně formujícím úvodem podstatného, co pak právě započatý věk přinesl. Zvláště ti, kteří věřili v humanizující vliv kultury a vzdělání, v další modernizaci společnosti, jež pozitivně zapůsobí na myšlení, chování, vztahy, byli tím těžce zasaženi. Jejich svět jistoty a tvořivého rozumu, v němž byli vychováni, v němž vyrostli a zdomác-něli, svět Rakušana Stefana Zweiga a jemu v mnoha zemích blízkých, se najednou roztříštil jako prázdná hliněná nádoba.Zdálo se, že ji 28. června 1914 zničil atentátnický výstřel v Sarajevu, který vzal Rakousko-Uhersku následníka trůnu. Ve skutečnosti po ní vystřelili z "válečných stran" skládaných jistou dobu politiky a vojáky, kteří mysleli na válku a chystali ji, spatřujíce v ní nástroj k naplnění různorodých mocenských cílů svých zemí a jejich vládnoucích reprezentací. V Evropě se několik desetiletí neválčilo, doufalo se proto v trvalost míro-vého stavu. Pochopitelná naděje byla ale vystavována různým nebezpečím: mezinárodní systém dělily aliance velmocí, které byly v rukách nevelkého počtu politiků. Ti připra-vovali systém o stabilitu, prosazovali v něm své zájmy, aniž -a to bývá v novodobé politice obvyklé -domýšleli důsledky. Kolísavé chování ve vnějších vztazích umocňovaly * Prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc., Ústav českých dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1.