Gender differences among Czech youth in prejudice towards minorities

Attitudes of young Czechs towards immigration: comparison of 2011 and 2016

“…In all the models, it can be observed that the role of gender is important for the level of openness to immigration and cultural diversity, and that women are more likely to have more positive attitudes towards immigration. Such conclusions have already been shown in previous studies (for example Strabac et al 2014;Hanus et al 2017;Beneker et al 2013), but on the other hand other studies did not prove the role of gender in attitudes towards immigration (Hasman and Divínová 2020;Chandler and Tsai 2001;Novotný and Polonský 2011), and others show only a partial or none tendency for men to have more negative attitudes towards immigrants or other types of minorities (Gorodzeisky and Semyonov 2009;Kudrnáč 2017).…”

“…Conversely, in this age group, we may expect cases of rebellion, i.e. respondents marking more extreme opinions on purpose (Kudrnáč 2017).…”

“…The group threat theory says that a dominant group feels threatened by a minority group and fear they might lose their power and limited resources in competition with another (actually or apparently) growing group of people. 4 The sense of threat is then expressed via negative sentiment and speech against that competing group (Berg 2009;Kudrnáč 2017). The key here is the perception of threat even by individuals who are doing well, but who fear that their position might be undermined by the changing situation.…”

“…Two surveys, conducted in 2011 and 2016 respectively, among Czechs aged between 14 and 19 were used. This age group is particularly interesting as adolescence is the time when attitudes are being formed, then staying fairly stable throughout the individual's life (Kudrnáč 2017). Adolescents' views can also be different from the views of adults -which is proved for example in People in Need (2015).…”

Regional differences in attitudes towards international migration by secondary school students and their determinants

“…Ke snížení sociální distance vůči skupinám může vést jejich vyšší zastoupení v hostitelské zemi, a tedy intenzivnější kontakt s nimi [Čermáková, Leontiyeva 2017], což se v českém případě může týkat zejména kulturně velmi vzdálených Vietnamců. To naznačují i ojedinělé výzkumy v českém prostředí, zjišťující nižší sociální distanci [Matysová 2012] a méně předsudků [Kudrnáč 2017] k Vietnamcům než ke kulturně bližším Ukrajincům (respektive Východoevropanům). Chaloupková a Šalamounová [2006] poukazují na větší otevřenost Evropanů vůči přistěhovalcům stejného etnika a z evropských zemí; tyto rozdíly jsou však různé v závislosti na kontextu dané cílové země, což se nejvíce projevuje tím, že zatímco obyvatelé tradičních imigračních zemí vykazují větší otevřenost vůči cizincům z chudších zemí, ve sledovaných státech východní Evropy (včetně České republiky) se větší přízni naopak těší imigranti ze zemí bohatších.…”