Úvod: Cílem prospektivní studie bylo stanovení významu echokardiografi e a kardiomarkerů v predikci hospitalizační mortality a rizika mozkových infarktů během 12měsíčního sledování u pacientů s plicní embolií (PE) léčených antikoagulační terapií. Metody: Prospektivně bylo vyšetřeno 88 pacientů s akutní PE (39 mužů, průměrný věk 63 let), kteří byli sledováni po dobu 12 měsíců. Osmasedmdesát pacientů bylo v úvodu vyšetřeno magnetickou rezonancí (MR) mozku a transezofageální echokardiografi í (TEE). Po 12 měsících sledování 58 pacientů podstoupilo kontrolní MR mozku. Hospitalizační mortalita a výskyt ischemických cévních mozkových příhod (CMP)/ischemických lézí mozku (ILM) byly analyzovány na základě výsledku echokardiografi e (přítomnost patentního foramen ovale s průkazem pravolevého zkratového toku-PFO/RLS; poměr rozměru pravé a levé komory [right ventricular to left ventricular diameter ratio, RV/LD]; systolická exkurze trikuspidálního anulu [tricuspid annulus plane systolic excursion, TAPSE; vrcholová systolická rychlost trikuspidálního anulu-S T ; odhad systolického tlaku v plicnici [pulmonary artery systolic pressure, PASP]) a výsledných hodnot kardiomarkerů (N-terminální konec prohormonu natriuretického peptidu B [N-terminal pro-B type natriuretic peptide, NT-proBNP] a srdeční troponin T [cTnT]). Výsledky: Z 88 pacientů s PE byla u 11 (12,5 %) jedinců stanovena vysoce riziková forma PE, u 24 (27,3 %) PE s vyšším středním rizikem, u 19 (21,6 %) PE s nižším středním rizikem a u 34 (38,6 %) pacientů nízkoriziková forma PE. Jedenáct (10,2 %) pacientů zemřelo v průběhu hospitalizace, z toho 6 z 9 (66,6 %) s vysoce rizikovou formou PE a 3 z 24 (12,5 %) s vyšším středním rizikem PE. cTnT (odds ratio [OR] 4