E. H. Gombrich on Creativity: A Cognitive–Historical Case Study

Kozbelt, Aaron

doi:10.1080/10400410701842128

Cited by 10 publications

(6 citation statements)

References 48 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Although the present investigation does not directly inform the cognitive processes involved in musical composition, the findings raise or reopen a number of processlevel questions that the Darwinian or chance view has tended to downplay (Weisberg, 2006). For instance, what kinds of psychological mechanisms and representations permit meaningful evaluation, learning, and longitudinal improvement in creativity (Baer, 2003;Kozbelt, 2008a;Mumford, Baughman, & Sager, 2003)? To what extent do dynamic evaluation and metacognitive processes differ across types of creators, and how do these contribute to creativity more generally (Jaarsveld & van Leeuwen, 2005;Jausovec, 1994;Kozbelt, 2006)?…”

Section: Discussionmentioning

confidence: 99%

Longitudinal hit ratios of classical composers: Reconciling "Darwinian" and expertise acquisition perspectives on lifespan creativity.

Kozbelt¹

2008

Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

What are the prospects for meaningful learning in high-level creativity? An expertise acquisition view of creativity is optimistic about longitudinal improvement; a "Darwinian" view, emphasizing chance, is not. To address this issue, the complete outputs of 65 eminent composers (15,657 works) were tabulated and weighted; each work's masterpiece status was operationalized by citation and recording count measures. Works were assigned to 5-year age intervals, synchronized across composers by age at 1st masterwork. Hit ratio (masterwork-level music divided by total output) was calculated for each interval for each composer. The overall hit ratio trajectory was a single-peaked function, with a maximum around age 50. Reliable age effects held even during composers' mature periods, inconsistent with the chance view and more consistent-although not entirely so-with the expertise acquisition view. Several variables predicted individual differences in hit ratio trajectories; most notably, composers who wrote their best works later in their careers showed stronger agewise increases in hit ratio during their mature periods, even when best works were removed from the trajectories. Implications and prospects for reconciling the expertise and chance views, via a typology of conceptualist versus experimentalist creators, are discussed.

show abstract

Section: Discussionmentioning

confidence: 99%

Longitudinal hit ratios of classical composers: Reconciling "Darwinian" and expertise acquisition perspectives on lifespan creativity.

Kozbelt¹

2008

Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Tvůrčí výkon musí do nezbytné míry reproduko vat vžitá kulturní schémata, aby mohl být srozumitelný, ale zároveň usiluje o inovace s ohledem na aktuální okolnosti, aby byl objevný a přínosný (srov. Hawthorne, 2007;Kozbelt, 2008). S ohledem na to lze druhou dimenzi teoretického rámce pro KC#8 vymezit na ose tvorba, jejímž jedním pólem je reprodukce a pólem inovace obsahu, resp.…”

Section: Kulturní Povědomí a Vyjadřování -Teoretický Modelunclassified

“…vizuální gramotnost) nebo o další méně obecné cíle formulované v jednotlivých expresivních oborech s oporou v tradovaných kulturních schématech (srov. Hawthorne, 2007;Kozbelt, 2008). Gramotnost nebo méně obecné cíle opřené o kulturní schémata totiž prvotně závisí na tom, do jaké míry jsou osvojeny uznávané kulturní normy a jsou respektována pravidla příslušného symbolického systému.…”

Section: Kulturní Povědomí a Vyjadřování -Důsledky Teoretického Modeluunclassified

Klíčová kompetence (nejen) pro umělecké obory v evropském kurikulu : analytické vysvětlení

Slavík¹,

Dytrtová²,

Hník³

et al. 2023

Studia paedagogica

View full text Add to dashboard Cite

V článku je teoreticky analyzována klíčová kompetence kulturní povědomí a vyjadřování s cílem objasnit její strukturu a charakterizovat způsoby její realizace ve vzdělávací praxi. Důraz je kladen na kreativní povahu této kompetence a na její vztah k poznávacím procesům. Z toho vyplývá úzká vazba této kompetence na kulturní obsah, bez kterého ji nelze rozvíjet. S oporou o historický vývoj pojmu exprese ve filozofii a v estetice je navržen teoretický model pro vysvětlování kreativních postupů vedoucích k rozvoji této klíčové kompetence v kontextu historického vývoje kultury. Na základě tohoto modelu jsou diskutovány možnosti a limity zkoumání a hodnocení projevů kompetence kulturní povědomí a vyjadřování ve vzdělávací praxi.

show abstract

“…206-207). There is probably much to be learned about the nature of creativity and art history from instances of incremental change in the works of creators not obsessed with bucking tradition or with the pursuit of radical novelty (see Kozbelt, 2008aKozbelt, , 2008bKozbelt & Durmysheva, 2007). But this is an empirical, if as yet understudied, issue.…”

Section: A Premature Deductive Conclusion?mentioning

confidence: 99%