Search citation statements
Paper Sections
Citation Types
Year Published
Publication Types
Relationship
Authors
Journals
Výnosová křivka bezrizikových úrokových sazeb je základní sadou parametrů pro výpočet současné hodnoty pevných nebo očekávaných fi nančních toků a pro oceňo-vání složitějších derivativních instrumentů. Tradičním vstupem pro odvozování bezrizikové křivky jsou ceny státních dluhopisů a krátkodobé depozitní úrokové sazby na mezibankovním trhu, viz např. Málek, a kol. (2007). S růstem kreditních rizika státního dluhu a kreditních přirážek státních dluhopisů se však přesnějším zákla-dem pro konstrukci bezrizikové křivky staly kotované forwardové (Forward Rate Agreement, FRA) úrokové sazby a sazby úrokových swapů (Interest Rate Swap, IRS). V krizovém a pokrizovém období se ale ukazuje, že ani takto konstruovaná výnosová křivka není dostatečně dobrou aproximací bezrizikové křivky, viz Bianchetti (2008) nebo Bianchetti, Carlicchi (2012).Při uzavírání FRA a IRS obchodů nedochází k výměně jistiny a v porovnání s investicemi do dluhopisů je tak významně omezeno riziko protistrany. Riziko protistrany může být navíc zcela eliminováno při kolateralizaci reálné hodnoty uzavřeného kontraktu. Základem těchto instrumentů je nicméně výměna fi xní a referenční sazby (zpravidla 3M nebo 6M IBOR sazby), která by měla odrážet cenu nezajištěného fi nancování na mezibankovním trhu zahrnující i průměrnou rizikovou přirážku tohoto trhu, resp. příslušných referenčních bank. Tato riziková přirážka je potom součástí kotovaných FRA i IRS sazeb a následně se tak promítá do odvozené výnosové křivky. Podle Collin-Dufresne, Solnik (2001) lze swapovou sazbu charakterizovat jako fi xní sazbu ekvivalentní opakovanému krátkodobému fi nancování institucí s vysokým ratingem (AA/Aa, za předpokladu, že toto je průměrný rating subjektů na mezibankovním trhu) -v případě zhoršení ratingu může být v dalším období příslušná instituce nahrazena jiným vysoce hodnoceným subjektem. Za normálních okolností je riziko krátkodobých depozit mezibankovního trhu považováno za téměř zanedbatelné a takto konstruovaná křivka je dobrou aproximací křivky bezrizikové, v době krize a v pokrizovém období tento předpoklad však neplatí.Jako nejméně rizikový nástroj jsou často považovány státní pokladniční poukázky. Indikátor TED je defi nován jako rozdíl mezi tříměsíční sazbou USD LIBOR a třímě-* Jaroslav Baran: výzkum byl podpořen z grantu "Pokročilé metody modelování fi nančních rizik" IGA VŠE IG102022. Jiří Witzany: výzkum byl podpořen z grantu "Dynamické modely v ekonomii" GAČR P402/12/G097.
Výnosová křivka bezrizikových úrokových sazeb je základní sadou parametrů pro výpočet současné hodnoty pevných nebo očekávaných fi nančních toků a pro oceňo-vání složitějších derivativních instrumentů. Tradičním vstupem pro odvozování bezrizikové křivky jsou ceny státních dluhopisů a krátkodobé depozitní úrokové sazby na mezibankovním trhu, viz např. Málek, a kol. (2007). S růstem kreditních rizika státního dluhu a kreditních přirážek státních dluhopisů se však přesnějším zákla-dem pro konstrukci bezrizikové křivky staly kotované forwardové (Forward Rate Agreement, FRA) úrokové sazby a sazby úrokových swapů (Interest Rate Swap, IRS). V krizovém a pokrizovém období se ale ukazuje, že ani takto konstruovaná výnosová křivka není dostatečně dobrou aproximací bezrizikové křivky, viz Bianchetti (2008) nebo Bianchetti, Carlicchi (2012).Při uzavírání FRA a IRS obchodů nedochází k výměně jistiny a v porovnání s investicemi do dluhopisů je tak významně omezeno riziko protistrany. Riziko protistrany může být navíc zcela eliminováno při kolateralizaci reálné hodnoty uzavřeného kontraktu. Základem těchto instrumentů je nicméně výměna fi xní a referenční sazby (zpravidla 3M nebo 6M IBOR sazby), která by měla odrážet cenu nezajištěného fi nancování na mezibankovním trhu zahrnující i průměrnou rizikovou přirážku tohoto trhu, resp. příslušných referenčních bank. Tato riziková přirážka je potom součástí kotovaných FRA i IRS sazeb a následně se tak promítá do odvozené výnosové křivky. Podle Collin-Dufresne, Solnik (2001) lze swapovou sazbu charakterizovat jako fi xní sazbu ekvivalentní opakovanému krátkodobému fi nancování institucí s vysokým ratingem (AA/Aa, za předpokladu, že toto je průměrný rating subjektů na mezibankovním trhu) -v případě zhoršení ratingu může být v dalším období příslušná instituce nahrazena jiným vysoce hodnoceným subjektem. Za normálních okolností je riziko krátkodobých depozit mezibankovního trhu považováno za téměř zanedbatelné a takto konstruovaná křivka je dobrou aproximací křivky bezrizikové, v době krize a v pokrizovém období tento předpoklad však neplatí.Jako nejméně rizikový nástroj jsou často považovány státní pokladniční poukázky. Indikátor TED je defi nován jako rozdíl mezi tříměsíční sazbou USD LIBOR a třímě-* Jaroslav Baran: výzkum byl podpořen z grantu "Pokročilé metody modelování fi nančních rizik" IGA VŠE IG102022. Jiří Witzany: výzkum byl podpořen z grantu "Dynamické modely v ekonomii" GAČR P402/12/G097.
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.
hi@scite.ai
10624 S. Eastern Ave., Ste. A-614
Henderson, NV 89052, USA
Copyright © 2024 scite LLC. All rights reserved.
Made with 💙 for researchers
Part of the Research Solutions Family.