Cost analysis of telemedicine monitoring of patients with implantable cardioverter-defibrillators in the Czech Republic

Abstract

Úvod: Telemedicínské sledování pacientů s implantabilními kardiovertery-defi brilátory (ICD) je dnes obecně považováno za bezpečnější, účinnější a ekonomicky výhodnější. Cílem práce bylo posoudit dlouhodobý ekonomický přínos dálkového sledování pacientů s nově implantovaným ICD za pomocí systému Home Monitoring ™ (HM) ve srovnání se standardní ambulantní péčí v podmínkách ČR. Metody: Pacienti byli randomizováni k dálkovému sledování systémem HM s denními automatickými přenosy dat a ambulantní kontrolou v intervalu 12 měsíců (HM+) nebo ke standardním ambulantním kontrolám (HM-). Stanovení nákladů bylo provedeno na základě účtů zdravotních pojišťoven, přímých nákladů pacientů a provozních nákladů systému HM jako průměrně vynaložené na jednoho pacienta a měsíc sledování. Výsledky: Sledováno bylo celkem 198 pacientů po dobu v průměru 37,4 ± 15,2 měsíce. Ve skupině HM+ byl za dobu sledování redukován počet plánovaných kontrol o 48 % (p < 0,001). Ve skupině HM+ byla zaznamenána významně kratší délka hospitalizace. Nákladová data byla získána celkem u 75 % pacientů. Ve skupině HM-byly zaznamenány vyšší náklady za ambulantní péči (223 ± 99 Kč vs. 189 ± 93 Kč, p = 0,039) i transport zdravotní dopravní službou (640 ± 314 Kč vs. 367 ± 187 Kč, p = 0,003). Při započtení nákladů na provoz systému HM k ambulantní péči a přepravě nebyl rozdíl mezi skupinami signifi kantní, ale pokud byla do nákladů promítnuta také úhrada výkonu dálkové monitorace a pořízení domácí pacientské jednotky, byl již průměrný náklad vyšší pro skupinu HM+ (541 ± 188 Kč vs. 401 ± 332 Kč, p = 0,002). Nákladově neutrální by v takovém případě zůstal za předpokladu hrazené přepravy všech pacientů k ambulantním kontrolám. Závěr: Systém HM byl dosud v ČR u pacientů s jedno-nebo dvoudutinovými ICD z hlediska vynaložených výdajů nákladově výhodný pro zdravotní pojišťovny. Při kalkulaci této úhrady na vrub plátců zdravotní péče by systém HM zachoval nákladovou neutralitu pouze v případě hrazené přepravy většiny pacientů. Klinický prospěch dálkové monitorace bezprostředně plyne z kontinuity sledování, možnosti velmi časné detekce událostí a patřičné lékařské intervence, proto se domníváme, že systém HM by měl být hrazen automaticky u všech pacientů s implantovaným ICD, byť za cenu v kontextu celého zdravotnického rozpočtu nevýznamného navýšení nákladů.

Does remote patient monitoring reduce acute care use? A systematic review

“…Eleven RCTs have been conducted. [25][26][27][28][29][30][31][32][33][34][35] Of these, only three demonstrated a significant reduction in acute care use with a reduction in length of hospital stays 26 by 2.5 days (RPM=10.3±8.1 days, median: 8.0 days vs non-monitored group=17.5±19.9 days, median 10.5 days, p=0.027) and lower hospitalisation rates in the monitored group (37.1% vs 45.5%, p=0.045 31 ; hazard ratio (HR) 0.6, 0.42-0.79, p=0.002). 35 All remaining RCTs (n=6, 55%) showed no significant effect.…”

Remote monitoring of patients with implantable cardioverter-defibrillators: Perception of the impact of monitoring and selected determinants of quality of life

“…Tento výsledek je překvapivý, protože pacienti ze skupiny HM-, kteří musí pravidelně docházet na kontroly do specializované ambulance, musí mít nutně vyšší náklady za cestování [27], nehledě na čas strávený cestováním a čekáním v ambulanci lékaře, případně i na takto strávený čas doprovázejících osob. Do určité míry lze takový výsledek vysvětlit skutečností, že zhruba čtvrtina pacientů s ICD využívá v České republice k transportu do specializovaných ambulancí zdravotními pojišťovnami hrazenou zdravotní dopravní službu a že tedy nepociťují přímé náklady vynaložené za cestování [28].…”

“…Ke všeobecným výhodám řadíme již zmíněné redukce návštěv v ambulanci lékaře, nižší náklady za cestování do ambulance a úsporu času. Bulava et al [28] a Heinen-Kammerer et al [30] se ve svých pracích shodují, že HM u pacientů s ICD je bezpečnější, účinnější a nákladově efektivnější. Navíc dokáže snížit výskyt neadekvátních ICD terapií.…”

Controversies around QALYs

“…Tento článek si klade za cíl shromáždit a přehledně představit argumenty kritiků QALY a poskytnout českým lékařům, kteří se s HTA stále častěji setkávají [13][14][15][16][17][18][19][20][21][22], reprezentativní výběr z relevantních kritických článků. Za tím účelem autoři vyhledali teoretické články o QALY z databází Web of Science, Scopus, PubMed, Science Direct, SpringerLink a ISPOR za celou dobu používání veličiny QALY (od konce 60. let 20. století dodnes).…”