Assessment of the New IASB Lease Accounting Model from Lessees Perspectives

Abstract

in 2009, the iASB and FASB started a public discussion and commenced work on a project referring to the recording of leasing in financial statements of companies using the international Accounting Standards for reporting. contrary to most national regulations, the current solution of the iAS and US gAAP require a completely different recording of operative and financial leasing in financial statements, and consider the transfer of risks and leasing rewards as the main criteria for their division. Such an approach, however, has been repeatedly criticized by many users of financial statements, because transactions that are very similar or even identical economically are caught up in a completely different manner depending on whether the recording entity evaluates the leasing subjectively. it may even lead to the manipulation of recording according to the requirements and intents of the recording entity. This contribution analyzes the advantages and disadvantages of some discussed procedures, in particular of those which could replace the current standards in the future (recording based on the use of the concept of right to use), and various effects on the report on the financial situation and profit or loss development when using the current methods or the newly suggested methods during the existence of leasing. The impact is demonstrated on a specific example of business premises leased by an entity conducting business in agriculture. We also focus on different approaches of the iASB and FASB to some related issues, for example concerning the update of the applied incremental interest rates, the conditioned parts of rent and the guarantees for the residual value. Abstrakt: iASB a FASB v roce 2009 zahájily veřejnou diskuzi a začaly pracovat na projektu týkající se vykazování pronájmů v účetních závěrkách podniků vykazujících dle mezinárodních účetních standardů. Stávající řešení iAS a US gAAP, na rozdíl od většiny národních úprav, vyžadují v účetní závěrce naprosto odlišně vykazovat operativní a finanční pronájem, přičemž jako hlavní kritérium pro jejich dělení považují hledisko převodu rizik a odměn z pronájmů. To je však dlouhodobě předmětem kritiky řady uživatelů účetních výkazů z toho důvodu, že ekonomicky velmi podobné až stejné transakce jsou zachyceny naprosto odlišným způsobem v návaznosti na to, jak pronájem vykazující subjekt subjektivně vyhodnotí. To může vést až k manipulaci s vykazováním dle potřeb a záměru vykazujícího subjektu. Příspěvek analyzuje výhody a nevý-hody některých diskutovaných postupů, zejména těch, které by v budoucnu mohly nahradit stávající standardy (vykazování založené na využití konceptu práva užívání), přičemž je analyzován rozdílný dopad do výkazu o finanční pozici a průběhu výsledku hospodaření za použití v současnosti používaných metod nově prosazovaných metod v průběhu pronájmu. Dopad je demonstrován na konkrétním příkladu nájmu provozovny subjektem podnikajícím v zemědělství. Předmětem zájmu jsou také rozdílné pohledy iASB a FASB na některé související záležitosti, např. týk...

IFRS 16 Leases

“…Vykazování takového závazku není tedy v souladu s Koncepčním rámcem. Dále argumentují, že určení nejvíce pravděpodobné varianty je značně subjektivní a může snížit porovnatelnost finančních výkazů (Janasová, 2013). Autoři studie PwC (2016c) kritizují navíc i to, že v IFRS 16 není uveden postup, jak zvážit individuální faktory při určení toho, zda je jisté, že účetní jednotka opci využije.…”