A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in the Years 1984 and 1993

Radicalised Transformation, the Institutional Tensions and Modernisation Challenges

“…The adaptive behaviour of enterprises under such industrial constraints have been clearly identified by Mlèoch, which he calls non-parametric and lobbying behaviour [Mlèoch 1992] -corporate behaviour well fitting into the redistributive, egalitarian and anti-innovative nature of the socio-economic system. Socio-cultural implications have been identified which accompany the growth of anti-meritocratic and traditional orientations [Machonin, Tuèek 1994]. The industrial capacities (of science, technology, education, and services) have been expected to form the mobilising (continuous) resources of the transformation process.…”

“…They can be seen in a specific coupling of radical industrialisation with an etatistic regulatory pattern which has been embedded in the specific economic (public ownership) and social (homogenised) structure, and has shaped specific socio-cultural adaptive patterns and tensions. They can be described as the embedded relationship between egalitarian tendencies and redistributive regulatory patterns with least motivation potential to individual action due to the prevailing antimeritocratic attitudes [Machonin, Tuèek 1994]. In institutional terms they were marked by the deconstruction of the borderlines between the economic and political system and between state and self-organised capacities of economic and political sectors.…”

Modernisation and Social Transformation in the Czech Republic

“…ED = education, WC = work complexity, MP = managerial position, EA = earnings, CA = cultural level of leisure activities. Data from the secondary analysis of results of the survey on class and social structure, IPhSo CS AS, Prague [Machonin, Tuček 1994].…”

Transformation Process and Modernisation Theory

“…Ekonomická napětí a rozpory ve "starých režimech" už byly dostatečně popsány prostřednictvím (kvantitativních) technicko-ekonomických ukazatelů, ve srovnání s tehdejšími západoevropskými průměry nižší než poloviční úrovní hmotných i nehmotných fondů stejně jako nízkou úrovní produktivity práce. Sociálně kulturní důsledky těchto změn vedly k posilování antimeritokratických a tradičních orientací [Machonin, Tuček 1994]. Obdobně také analýza možných industriálních zdrojů (kapacit vědy, techniky, vzdělání), která chce brát v úvahu i jejich sociální formy, ukázala, že po počátečním období snahy o jejich spojení s mocenskými strukturami a centrálními zdroji došlo k jejich rozpadu, jenž se projevil jak ve specifických formách komunikace, kontraktace, neformální kooperace, tak i v sociálně politické marginalizaci jejich institucí [Müller 1995].…”