Emotional and cognitive processing of narratives and individual appraisal styles: recruitment of cognitive control networks vs. modulation of deactivations

Abstract

Research in psychotherapy has shown that the frequency of use of specific classes of words (such as terms with emotional valence) in descriptions of scenes of affective relevance is a possible indicator of psychological affective functioning. Using functional magnetic resonance imaging (MRI), we investigated the neural correlates of these linguistic markers in narrative texts depicting core aspects of emotional experience in human interaction, and their modulation by individual differences in the propensity to use these markers. Emotional words activated both lateral and medial aspects of the prefrontal cortex, as in previous studies of instructed emotion regulation and in consistence with recruitment of effortful control processes. However, individual differences in the spontaneous use of emotional terms in characterizing the stimulus material were prevalently associated with modulation of the signal in the perigenual cortex, in the retrosplenial cortex and precuneus, and the anterior insula/ventrolateral prefrontal cortex. Modulation of signal by the presence of these textual markers or individual differences mostly involved areas deactivated by the main task, thus further differentiating neural correlates of these appraisal styles from those associated with effortful control. These findings are discussed in the context of reports in the literature of modulations of deactivations, which suggest their importance in orienting attention and generation of response in the presence of emotional information. These findings suggest that deactivations may play a functional role in emotional appraisal and may contribute to characterizing different appraisal styles.

Functional connectivity changes following interpersonal reactivity

“…Benelli et al () investigated how participants experienced the linguistic markers of attachment narratives (assessed with the Adult Projective Picture System) and observed an increased activation in bilateral DLPFC when presenting narratives with a high level of abstraction. This observation is in agreement with the increased FC of DLPFC after the dismissing narrative, which is characterized by abstract and fragmented recollections.…”

Changing views of emotion regulation and neurobiological models of the mechanism of action of psychotherapy

“…Neural correlates of reappraisal (yellow circles) and suppression (red circles) previously reported in three studies that have compared reappraisal and suppression (Goldin et al, 2008;Hayes et al, 2010;Vanderhasselt et al, 2012). Neural correlates of spontaneous avoidance (blue circles) previously reported in studies of intrinsic emotion regulation (Benelli et al, 2012;Viviani et al, 2010). (Color figure online) 2011; Kohn et al, 2014).…”

Dětské čtenářství v didaktických souvislostech a perspektivy neurovědních poznatků

“…Ostatní témata, jimiž se autoři zabývali v oblasti sledování korové aktivace v průběhu čtení a porozumění narativu/diskurzu, tvořila: problematika emocionálních/kognitivních procesů při čtení narativů (Benelli et al, 2012), mapování korové aktivity u dětských čtenářů (Berl et al, 2010), během porozumění konotacím a nepřímým obrazným pojmenováním/metaforám (Mashal et al, 2009;Mashal & Faust, 2010) a v reakci na texty zahrnující cílové směřování lidské aktivity, pohyb a manipulaci s předměty (Speer et al, 2009;Deen & McCarthy, 2010 Většina studií zařazených do tohoto přehledu sledovala korovou aktivaci bez ohledu na speci ika dětských čtenářů. Cenné výsledky proto přinesla analýza efektů jazykové úlohy, věku a neuropsychologických dovedností, kterou provedli Berl et al (2010).…”

“…Do přehledu jsme zařadili i práci, která zjistila, že při čtení čtyř verzí emocionálně abstraktních popisů afektivně evokovaných scén se mohou výrazně aktivovat korové oblasti spojené se sémantickým vyhledáváním a zpracováváním paměťových úloh (Benelli et al, 2012). Jde o poznatky, které přispívají k objasnění vzniku čte-nářského zážitku z hlediska vztahu kognitivních a emocionálních aktivit, a to s pomocí důkazů o aktivitě přední insuly a ventrolaterálního prefrontálního kortexu.…”