Comparison of heart rate in the aquatic environment and on the land

Abstract

Východiska: Rozdíl mezi atmosférickým vzduchem a vodou lze popsat na základě chemických a fyzikálních vlastností. Rozdíl těchto vlastností ve vodě a na suchu prokazatelně ovlivňuje sportovní výkon a nelze stejnou činnost vykonávat v obou prostředích totožně. Patrné je to zejména u biomechaniky pohybu, kde důležitou roli hraje hustota prostředí. Kromě biomechaniky je u činností porovnáván rozdíl vlivu prostředí na fyziologickou odezvu lidského organismu. Změna tepové frekvence je jedním z fyziologických parametrů, které jsou zkoumány. Cíle: Zjistit, zda ponoření organismu pod vodní hladinu má statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence oproti tepové frekvenci na suchu. Metodika: Jedná se o kvantitativní studii prováděnou porovnáním hodnot tepové frekvence na suchu a pod vodní hladinou u 30 sportovců se zkušenostmi s plaveckými sporty (věk 23,7 ± 1,8 let). Tepová frekvence byla měřena ve statické poloze vleže na zádech po dobu pěti minut (výška vodního sloupce = 26 cm, teplota vody byla 30,4 ± 0,2° C, teplota vzduchu byla 23,4 ± 0,4° C). Pro výpočet statistické významnosti byl použit parametrický párový Studentův t-test (p = 0,05). Pro určení věcné významnosti byla u tepové frekvence stanovena hranice ±3 tepy za minutu. Výsledky: Výsledky parametrického párového Studentova t-testu, u žádného časového bodu (každá patnáctá sekunda z pětiminutového měření), nepotvrdily statisticky signifikantní rozdíl klidové tepové frekvence ve vodě a na suchu (p = 0,080-0,925). U deseti probandů došlo ke snížení tepové frekvence ve vodě minimálně o 3 tepy za minutu, u sedmi probandů se minimálně o 3 tři tepy za minutu zvýšila tepová frekvence a u tři-nácti probandů se pohybovala v rozmezí ±3 tepy za minutu. Závěry: Výsledky ukázaly, že vodní prostředí nemá statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence. Při zkoumání věcné významnosti jsme nedospěli k výsledkům, které by ukazovaly jasný trend rozdílu tepové frekvence na suchu a ve vodě. Při činnostech ve vodě doporučujeme pracovat s aktuálně naměřenými hodnotami tepové frekvence.Klíčová slova: plavání, tepová frekvence, voda, potápění, tepová frekvence ve vodě ÚvodRozdílu tepové frekvence ve vodním prostředí a na suchu se v posledních letech zabývalo několik autorů a to většinou s odlišným designem výzkumu. Hodnoty rozdílu klidové i maximální tepové frekvence ve vodě a na suchu však nelze, na základě výsledků studií, jasně určit a následně zobecnit. Autoři se totiž rozcházejí jak v rozdílu tepové frekvence, tak v důsledku vzniku tohoto jevu. McEvoy (1985) doporučuje pro určení tréninkového pásma pro kondiční plavání odečítat 10 tepů za minutu. Důvodem je vodorovná poloha těla, která zlepšuje rozvod krve po krevním řečišti a zvyšuje tepový objem. Casuso et al.(2014) zjistili, že tepová frekvence je nižší při pasivním odpočinku po plaveckém sprinterském výkonu ve vodě než na suchu. Suchomelová (2009) naměřila snížení tepové frekvence o 10 % při tažení testované skupiny ve vodě oproti tepové frekvenci měřené vleže na suchu. Obecně také další autoř...